Ruský diplomat nechává otevřené vojenské nasazení Kuby a Venezuely

Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který vedl ruskou delegaci na pondělní jednání se Spojenými státy v Ženevě, v televizních poznámkách uvedl, že nepotvrdí ani nevyloučí možnost, že Rusko pošle vojenské prostředky na Kubu a do Venezuely.

Jednání v Ženevě a středeční schůzka NATO-Rusko ve Vídni nedokázala překlenout mezeru v bezpečnostních požadavcích Moskvy v důsledku nahromadění ruských sil poblíž Ukrajiny. Zatímco Moskva požadovala zastavení rozšiřování NATO, Washington a jeho spojenci to vehementně odmítli jako neúspěšné.

V rozhovoru pro ruský televizní kanál RTVI Rjabkov poznamenal, že „vše závisí na práci našich amerických protějšků“, a dodal, že prezident Vladimir Putin varoval, že Rusko může přijmout vojensko-technická opatření, pokud Spojené státy vyprovokují Moskvu a objeví se vojensky. tlak na to.

Rjabkov řekl, že odmítnutí Spojených států a jejich spojenců zvážit hlavní ruskou žádost o záruky proti rozšíření aliance na Ukrajinu a další bývalé sovětské země vyvolalo pochybnosti o pokračování rozhovorů.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov během jednání zaznamenal „některé pozitivní prvky a nuance“, ale označil je za „neúspěšné“ kvůli velkým rozdílům v hlavních ruských požadavcích.

„Konverzace začaly dostávat konkrétní odpovědi na hlavní konkrétní otázky, které byly vzneseny, a v těchto klíčových otázkách přetrvávaly neshody, což je špatná věc,“ řekl na konferenčním hovoru s reportéry.

Peskov varoval před úplným narušením americko-ruských vztahů, pokud budou přijaty navrhované sankce proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším vysokým civilním a vojenským vůdcům. Opatření navržená demokraty v Senátu by se zaměřovala také na přední ruské finanční instituce, pokud Moskva pošle vojáky na Ukrajinu.

READ  Fotografie ukazují staletý vrak lodi nalezený u pobřeží Kolumbie, který převážel ztracený poklad v hodnotě miliard dolarů, včetně zlatých mincí a smaragdů.

Peskov kritizoval návrhy jako pokus o zvýšení tlaku na Moskvu během jednání s tím, že neuspějí.

„Jde o sankce, které berou v úvahu nevyhnutelnou přiměřenou reakci, která se ve skutečnosti rovná iniciativě k přerušení vazeb,“ varoval s tím, že Rusko odpoví věcně, aby ochránilo své zájmy.

Rozhovory přicházejí v době, kdy se odhadem 100 000 vojáků, tanků a bojové ruské vojenské techniky shromažďuje poblíž východní hranice Ukrajiny. Toto nahromadění vyvolalo v Kyjevě a na Západě hluboké obavy, že se Moskva připravuje na invazi. Rusko popírá, že by zvažovalo invazi, a naopak obviňuje Západ z ohrožování jeho bezpečnosti rozmístěním personálu a vojenské techniky ve střední a východní Evropě.

Peskov odmítl výzvy Západu, aby Rusko pomohlo uklidnit napětí stažením vojáků z oblastí poblíž Ukrajiny s tím, že země je může volně přesunout kamkoli to na svém území považuje za nutné.

Řekl: „Pro NATO je obtížné diktovat nám, kam máme přesunout naše ozbrojené síly na ruské půdě.“

Peskov zdůraznil, že Rusko je připraveno pokračovat v rozhovorech, ale chce výsledky. „Nebude chybět politická vůle pokračovat v jednání,“ řekl.

Na čtvrtečním zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci ve Vídni se na stole znovu objevilo napětí točící se kolem Ukrajiny a požadavků Ruska vůči Západu.

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau, který se ujal funkce současného předsedy OBSE, ve svém inauguračním projevu poznamenal, že „riziko války v regionu OBSE je nyní větší než kdykoli za posledních 30 let“.

Řekl: „Už několik týdnů čelíme vyhlídce na velkou vojenskou eskalaci ve východní Evropě. Nedávno jsme slyšeli žádost o bezpečnostní záruky týkající se důležité části regionu OBSE a obnoveného diskurzu o sférách vlivu.“ Všechny tyto aspekty vyžadují seriózní mezinárodní posouzení a odpovídající reakci.“ .

Rao zdůraznil potřebu „zaměřit se na mírové řešení konfliktu na Ukrajině a jejím okolí… s plným respektem k suverenitě, územní celistvosti a jednotě Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích“.

READ  Erdogan řekl Biden - Politico: Švédsko stále není připraveno na NATO

V roce 2014 Rusko anektovalo ukrajinský Krym poté, co svrhlo jeho vůdce spřáteleného s Moskvou, a vrhlo svou váhu na separatistické povstání na východě země, kde si více než sedm let bojů vyžádalo více než 14 000 mrtvých.

Mírová dohoda z roku 2015 zprostředkovaná Francií a Německem pomohla ukončit rozsáhlé boje, ale časté potyčky přetrvávají a snahy o politické urovnání selhaly.

———

Emily Schulthes se hlásila z Vídně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *