Češi jsou bohatší než Japonci? Průměry HDP zkreslují realitu

Mezinárodní srovnání jsou v Česku populární, ať už měří spotřebu piva na hlavu nebo HDP. Tomuto sportu se věnují i ​​slavní ekonomové a politici.

Před dvěma lety se bývalý premiér Andrej Babiš chlubil, že Česká republika předstihla Španělsko v životní úrovni, a tvrdil: „Dnes jsme jako Itálie.“

Pokud jde o HDP na obyvatele v paritě kupní síly, toto tvrzení platilo před dvěma lety a stále má určitou váhu i dnes.

Podle údajů MMF za rok 2022 je Česká republika s hodnotou 48 919 USD na 35. místě, Španělsko s hodnotou 46 551 USD na 37. místě a Itálie s hodnotou 51 062 USD na 31. místě. Japonsko naopak mírně zaostává za Českou republikou na třicátém šestém místě s $48,813.

Samotný HDP však neměří přesně životní úroveň. Index lidského rozvoje (HDI) je komplexnějším ukazatelem, který měří lidské zdraví, dosažené vzdělání a materiální životní úroveň.

Index lidského rozvoje se pohybuje od nuly pro nejméně rozvinuté země do jedné pro nejrozvinutější země.

Podle indexu lidského rozvoje OSN Česká republika (0,889) stále zaostává za Itálií (0,895), Španělskem (0,905), Japonskem (0,925) a dokonce i Slovinskem (0,918). Česká republika je na tom podobně jako Estonsko (0,890) a Řecko (0,887).

Je důležité si uvědomit výrazné regionální rozdíly ve Španělsku a Itálii. Když lidé myslí na Španělsko, mohou si myslet na Barcelonu, a když myslí na Itálii, mohou myslet na Milán.

Česká republika jako celek (93 % průměrného HDP EU) však není bohatší než regiony jako Baskicko (108 %), Katalánsko (98 %) nebo Lombardie (128 %).

Bohatá Praha (204 %) posiluje HDP České republiky, zatímco nejchudší region severozápad, který zahrnuje Karlovarský a Ústecký kraj (61 %), je stále před regiony jako Sicílie (58 %) nebo Kalábrie. (56 %) v přepočtu na HDP v paritě kupní síly.

Navzdory epidemii a válce na Ukrajině jsou na tom Češi stále lépe. Index ekonomické svobody Fraserova institutu ukazuje, že Česká republika od roku 1990 poskočila ze 101. na 20. místo.

Zdá se, že ekonomická svoboda a nízká úroveň přerozdělování podporují tvůrčí činnost a stimulují růst produktivity. Podle Global Innovation Index je Česká republika po Estonsku druhou nejinovativnější ekonomikou v bývalém východním bloku.

Naproti tomu Slovensko má sestupnou tendenci zhruba od roku 2015, přestože se dříve v různých žebříčcích umisťovalo s Českou republikou.

Slovensko je dnes nejchudší ze čtyř visegrádských zemí, pokud jde o HDP na hlavu v paritě kupní síly (38 620 USD) a v Indexu lidského rozvoje (0,848) je na třetím místě těsně před Maďarskem.