Jednou z hlavních výzev pro energetický sektor v České republice v příštím desetiletí je připravit se na postupné vyřazování uhlí z energetického mixu. Jako jediné tuzemské fosilní palivo v zemi bylo a zůstává uhlí v České republice významným zdrojem energie. V roce 2019 to představovalo třetinu celkových dodávek energie, 46% výroby elektřiny a více než 25% vytápění bytů. Role uhlí v celkových dodávkách energie (TES) se od roku 2009 do roku 2019 snížila o 19%, a to především díky snížení výroby energie z uhlí, která byla nahrazena zemním plynem, bioenergií, jadernou fotovoltaikou a solární energií (PV). Uhlí stále tvoří polovinu veškeré domácí výroby energie, i když od roku 2009 klesla o 36%.
V roce 2020 pandemie Covid-19 vážně zasáhla těžbu uhlí, která se ve srovnání s rokem 2019 snížila o 24%, a příspěvek uhlí k TES se snížil o 15%, zejména v důsledku snížení využívání uhlí při výrobě elektřiny (-17 %). Podíl uhlí na výrobě elektřiny klesl v roce 2020 na 41%, nahrazen zemním plynem, bioenergií, jadernou energií a solární fotovoltaikou.
Obnovitelná energie zatím v TES v České republice nehraje hlavní roli, přestože její podíl se od roku 2009 zvýšil o 71% a v roce 2019 dosáhl 16% celkové konečné spotřeby energie (TFEC), a to především díky bioenergii. Obnovitelné zdroje představovaly v roce 2019 22% v oblasti vytápění a chlazení, 14% ve výrobě elektřiny a méně než 8% v dopravě.
Pokles spotřeby uhlí v letech 2009 až 2019 přispěl k 15% snížení uhlíkové náročnosti ekonomiky a 22% snížení uhlíkové náročnosti výroby elektřiny a tepla, přestože oba ukazatele pro Českou republiku zůstaly nad průměrem IEA v 2019. Mezi lety 2019 a 2020 se uhlíková náročnost ekonomiky a uhlíková náročnost výroby elektřiny snížily o 6%v důsledku poklesu využívání uhlí při TES a výrobě elektřiny v důsledku pandemie Covid-19. Země vykazuje od roku 2009 oddělení mezi hospodářským růstem a spotřebou energie, ale hustota energie zůstává nad průměrem IEA.
Sektory dopravy a stavebnictví poháněly růst konečné spotřeby energie, zatímco poptávka z průmyslu klesala. Celkově se celková konečná spotřeba od roku 2009 zvýšila o 2%.
Po výrazném poklesu od roku 2005 do roku 2015 jsou celkové emise skleníkových plynů v České republice relativně stabilní a je zapotřebí většího úsilí k dosažení cíle 2030 snížit emise ve srovnání s úrovněmi z roku 2005. Poznamenáváme však, že emise Energie -související mezi lety 2009 a 2019 poklesl o 14%, což odráží klesající roli uhlí v energetickém odvětví.
Při pohledu do budoucnosti vláda přezkoumává energetickou politiku země a související právní a regulační rámec. Tento hloubkový přezkum a jeho doporučení mají přispět k rozvoji nové vládní energetické politiky (SEP) a souvisejících politik a opatření.
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
