České levicové strany jsou na dně. Mohou se vrátit?

Poměrně strohému prostředí dominují busty Karla Marxe a propagandistické plakáty komunistické éry.

Stěny lze také provést s nádechem barvy.

I ti nejzarytější komunisté přiznají, že stranická centrála v centru Prahy zažila lepší časy.

A to vše je výstižná metafora pro český komunismus: Strana zažila stejně jako její kanceláře lepší časy.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) ve sněmovních volbách, které se konaly loni v říjnu, poprvé ve své historii nezískala křesla v parlamentu.

Vzhledem k tomu, že politické strany dostávají peníze od státu za každého poslance, kterého mají – nyní nula pro komunisty –, kasa je prázdnější než obvykle.

Na začátku roku 2010 byla KSČM jednou ze tří hlavních politických stran v zemi, když získala téměř 15 procent hlasů.

Loni v říjnu klesla na zhruba 3 procenta.

Katerina Konina, europoslankyně, která se po loňské volební porážce stala šéfkou strany, je však optimistou, že se může vrátit.

„Kdybych nebyla optimistická, neseděla bych tady,“ řekla Euronews.

Zhroucení levého křídla

Má to těžký boj: loňské říjnové všeobecné volby byly pro levicové strany porážkou.

Ani Sociálně demokratická strana (ČSSD), další významná politická síla po vzniku České republiky v roce 1993, také poprvé v historii nezískala křesla v parlamentu, když získala pouhých 4,65 procenta hlasů.

Strana zelených si opět vedla špatně, získala méně než 1 procento hlasů.

Dokonce i Progresivní pirátská strana, nyní jedna z pěti stran, které tvoří novou koaliční vládu, získala jen čtyři ze svých 37 křesel ve volební alianci. Po průzkumu v roce 2017 se posunul z třetího největšího počtu poslanců v parlamentu na nejmenší nyní.

Analytici poukazují na některá domácí vysvětlení krachu levicových stran. ČSSD i KSČM jsou poskvrněny spojením s bývalým premiérem Andrejem Babišem, jedním z nejbohatších mužů země. Strana SSD byla ve formální koalici s ANO, Babišovou populistickou stranou, a KSM neoficiálně podporovalo minulou vládu v parlamentu.

Profesor Evropského univerzitního institutu Filip Kostelka vysvětlil, že ANO si přivlastnilo všechny zásluhy za štědré vládní výdaje na sociální zabezpečení a odsálo voliče levicovým stranám.

ANO tak loni ve Sněmovně reprezentantů získalo 72 křesel a stalo se tak největší stranou v Parlamentu.

Sociální demokraté jsou už léta vnitřně rozděleni, a to především kvůli rozhodnutí Jana Hamáčka, který stranu vedl do říjnových voleb, spolupracovat s Babišem v roce 2018. Hamáček ve vedení přežil jen měsíce před volbami, loni v říjnu ale rezignoval.

Obvinění z korupce poškodilo obě strany i finance. KSČM utratila na kampaň pro loňské říjnové volby téměř 1,3 milionu eur, což je asi třetina toho, co dala Babišova strana ANO, vyplývá ze zveřejnění hospodaření strany v parlamentu.

ČSSD měla o něco více peněz (2,3 milionu eur), ale to byla téměř polovina výdajů volební aliance SPOLU.

Ještě znepokojivější je demografie: Průměrný věk příznivců KSČM je kolem 80 let, říká Lubomír Kopeček, profesor politologie na Masarykově univerzitě, a ta se snaží přilákat mladší voliče.

Voličská základna ČSSD byla rovněž prověřena především u starších osob ve venkovských oblastech. Analytici říkají, že to znamená, že pro obě strany je obtížné přizpůsobit se měnícím se požadavkům širšího elektorátu.

Sledovat trend?

Shaun Hanley, docent středoevropské a východoevropské politiky na University College London, vidí volební kolaps levicových stran v České republice jako zjevný kolaps politické levice v celé Evropě během 21. století.

Francouzská socialistická strana bývala běžně ve vládě, ale po roce 2017 klesla na čtvrtou největší skupinu v Národním shromáždění. Nizozemská labouristická strana vzrostla ze 42 poslanců v roce 2003 na pouhých devět nyní. Britská Labour Party zůstává v útlumu, když ve všeobecných volbách v roce 2019 utrpěla nejhorší volební porážku za 84 let.

Tento evropský trend má dokonce jméno: „Pasokifikace“, odkazující na rozpad řecké středolevé strany PASOK.

Analytici mají několik teorií proč. Podle některých je to způsobeno vyprázdněním dělnických společností nebo pokračující vinou mnoha středolevých stran, které byly u moci během finanční krize v roce 2008. Sociální třída a hospodářská politika se staly pro voliče méně důležité. .

Hanley z University College London říká, že sociální a ekonomická témata nezmizela jako klíčová témata pro voliče, ale získávají na síle, až když se „spojí“ s jinými kulturními problémy, jako je imigrace a korupce.

To byl vzorec, který úspěšně použil Babiš, jehož loňská kampaň se zaměřila na dvě témata.

Za prvé, jeho vláda zvýšila důchody a státní sociální dávky. Za druhé, jeho vláda byla proti zvýšené imigraci. Několik dní před volbami dokonce pozval maďarského premiéra Viktora Orbána, jednoho z šampionů evropské protiimigrační politiky, aby promluvil o své kampani.

České levicové strany si uvědomují, že se musí přizpůsobit a nemohou už jen propagovat hospodářskou politiku.

Předsedkyně komunistů Konina zdůraznila, že její strana je výjimečná svou zahraničněpolitickou agendou: chce vystoupit z NATO a nabídnout referendum o členství v EU.

Michel Omerde, který se stal šéfem sociálně demokratické strany po volební porážce loni v říjnu, uvedl, že strana plánuje obnovit své nové vedení. Patří sem i nový místopředseda Tomáš Petrichek, bývalý ministr zahraničí země, který se loni pokusil zpochybnit vedení strany.

Nejde o to, že by témata levicových a levicových voličů přes noc zmizela. Jsou to lidé, kteří zde žijí, a toto jsou problémy, které jsou pro naši komunitu stále relevantní,“ řekla Amda Euronews e-mailem.

Konina zdůrazňuje, že tyto otázky budou v příštích letech stále důležitější, zvláště když nová koaliční vláda premiéra Petera Fialy plánuje pokročit v „pravicové“ politice.

Babiš se zařekl, že bude obráncem levicových hodnot v parlamentu, kde je jeho strana ANO největší z hlavní opoziční skupiny, ale Konina je skeptická.

Řekla: „V některých aspektech bude prosazovat levicová nebo sociální témata, ale obecně jeho politika nebude levicovou politikou a jeho strana nikdy nebude [main] Levicová politická strana.

Místo toho by podle ní měl v české politice zaznít patřičný levicový hlas.

Fiala slíbil, že vyrovná rozpočet poté, co obvinil svého předchůdce Babiše z hromadění dluhů země a jeho vlády pravděpodobně poškodí sociální dávky a sociální výdaje. Jeho prozápadní zahraniční politika pravděpodobně frustruje mnoho levicových voličů.

„Existuje velký blok českých voličů z řad ekonomických středolevic a středně vzdělaných konzervativců, kteří pravděpodobně budou mít nadcházející roky těžké,“ řekl Hanley.

Co se může česká levice naučit jinde v Evropě?

Pokud to, co se dělo ve zbytku Evropy, ukazuje na nějaké odpovědi o rozpadu českých levicových stran, mohou se něco naučit i zvenčí.

Kostelka z Evropského univerzitního institutu věří, že ambiciózní levicový politik by mohl v České republice spustit novou levicovou platformu, něco podobného, ​​co se stalo na Slovensku na začátku 21. století.

V roce 2005 začal politik Robert Fico začleňovat několik slabých levicových stran do rozšířené sociálnědemokratické tendence (SMER), přičemž se také přikláněl k centristickému a populistickému pohledu. SMER vyhrál všeobecné volby v roce 2006 na Slovensku, zatímco Fico byl premiérem deset z následujících 12 let.

Cestou vpřed je vytváření aliancí,“ řekl Amda, lídr ČSSD. „Sjednocení demokratické levice i levicově smýšlejících částí české občanské společnosti je rozhodně cestou, jak vrátit českou sociální demokracii zpět do Poslanecké sněmovny,“ řekl s tím, že české levicově smýšlející strany jsou pozadu. časy. V tomto kontextu.

Začátkem loňského roku vytvořilo několik středových nebo středopravých stran volební aliance.

Občanská demokratická strana (ODS), KDU-SL a TOP 09 vytvořily koalici SPOLU („Společně“), která získala 71 z 200 křesel ve Sněmovně reprezentantů. Následně se dohodl na koaliční vládní smlouvě s další volební koalicí, složenou z Pirátské strany, Starostů a centristických nezávislých (Stán). Šéfem SPOLU je nový český premiér Fiala, který se úřadu ujal koncem listopadu.

Pravice spojila své síly a zvítězila. U levice to tak bohužel není,“ řekl Kunina.

Vylučuje sice sjednocení levicových skupin do jedné větší strany, ale souhlasí s tím, že cestou vpřed je volební spojenectví, třeba s ČSSD a některými menšími skupinami.

Velká zkouška podle ní přijde v komunálních volbách koncem tohoto roku, kdy věří, že levicové strany by mohly vytvořit neformální partnerství a kandidovat se společnými kandidáty nebo vycouvat z některých obcí, pokud druhá strana předloží silnějšího kandidáta. Očekává také, že se levicové strany dohodnou na jediném kandidátovi pro prezidentské volby v příštím roce.

V těchto dvou volbách podle ní „uvidíme, jak se levice v České republice dokáže sjednotit“.

Každý den v týdnu vám Uncovering Europe přináší evropský příběh, který přesahuje titulky. Stáhněte si aplikaci euronews a získejte denní upozornění na tato a další upozornění na novinky. Je k dispozici v Jablko A Android zařízení.