Lídři po návratu z Kyjeva usilují o mírovou a zbrojní misi pro Ukrajinu

Lídři po návratu z Kyjeva usilují o mírovou a zbrojní misi pro Ukrajinu

VARŠAVA, Polsko (AP) – Premiéři Polska, České republiky a Slovinska se ve středu po návštěvě Kyjeva bezpečně vrátili do střední Evropy, aby ukázali svou podporu Ukrajině, která se brání ruské invazi..

Po cestě začali polští představitelé volat po mezinárodní humanitární a mírové misi NATO, podobné té v Kosovu, přičemž polský ministr obrany tuto myšlenku předložil jejich protějškům na schůzce NATO v Bruselu.

Český premiér Petr Fiala vyzval co nejvíce zemí k rychlému zásobování Ukrajiny velkým množstvím zbraní, aby země mohla pokračovat v boji proti ruským silám snažícím se dobýt hlavní město a další města.

„Musíme si uvědomit, že i (Ukrajinci) bojují za naši nezávislost, za naši svobodu a my je musíme podporovat,“ řekl Viala po návratu do Prahy. „Proto tam cestujeme, abychom jim ukázali, že nejsou sami.“

On, polský premiér Mateusz Morawiecki a slovinský premiér Janez Jansa se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským a další ukrajinští vůdci během jejich úterní cesty do Kyjeva, kdy nepřetržité ruské bombardování zamířilo na město a jeho předměstí.

Pokračovali v cestě vlakem, která v každém směru trvala několik hodin, navzdory obavám z nebezpečí cesty do napadeného města, v naději, že inspirují odvážnější mezinárodní podporu pro Ukrajinu. Cestu absolvoval i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczynski – vůdce vládnoucí konzervativní strany a nejmocnější politik země.

Zatímco byl v Kyjevě, Kaczynski řekl, že věří, že mírová mise NATO je na Ukrajině nezbytná, nebo „možná některé z širších mezinárodních struktur, ale budou se také schopny bránit a budou působit na Ukrajině.“

Kaczynski trval na tom, že mise bude v souladu s mezinárodním právem a nebude představovat žádný druh provokace.

To je myšlenka, kterou představil na středečním zasedání NATO, řekl polský ministr obrany Blaszczak.

READ  Živé vysílání Švédsko vs Česká republika a jak sledovat zápas mistrovství světa ve fotbale online a v televizi, týmové zprávy

Česká republika, Polsko a Slovinsko jsou členy Evropské unie i NATO. Ačkoli oznámili, že jejich cesta bude misí EU, úředníci v Bruselu to popsali jako něco, co se zavázali tři lídři.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že pro západní spojence je dobré se Zelenským úzce jednat, ale návštěvu Kyjeva jednoznačně nepodpořil.

Doma sklidili premiéři široký ohlas za cestu do země ve válečném stavu a někteří očekávali, že se na cestu bude vzpomínat jako na historickou. Málokdo však kritizoval vůdce za to, že podnikli nebezpečnou cestu, která byla do značné míry symbolická a postrádala jasný mezinárodní mandát.

Zelenskyj ze své strany ocenil projev podpory ze strany členů Evropské unie, k níž, jak doufá, jednoho dne bude moci vstoupit i Ukrajina.

Vedoucí ve středu ráno bezpečně přejeli vlakem zpět do Polska. Poté měli telefonický rozhovor s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

V Bruselu mluvčí výkonné složky EU řekl: „Solidarita se projevuje různými způsoby prostřednictvím různých kanálů.“

Naše solidarita s Ukrajinou je absolutní. Bylo to opakováno při mnoha příležitostech. „Důležité je, že je to velmi konkrétní,“ řekl mluvčí Evropské komise Eric Mammer s odkazem na financování uprchlíků a vojenského vybavení ze strany 27členného bloku. „A mohu vás ujistit, že tuto solidaritu ukrajinské úřady dobře chápou.“

Český vůdce Viala připustil, že NATO není připraveno zavést nad Ukrajinou bezletovou zónu, kterou požaduje Ukrajina. Ukrajinci by ale podle něj byli schopni prosadit bezletovou zónu sami, pokud by měli dostatek zbraní a protiletadlových raket.

Švédsko, které není členem NATO, ve středu naznačilo, že by mohlo být ochotno poslat další zbraně.

Premiérka Magdalena Anderssonová: „Nevylučuji další zbrojní podporu ze Švédska.“ „Ze švédské strany máme také jasno, že to chceme udělat bilaterálně.“

READ  Cestovní omezení z Řecka do Spojených států

Útok na Ukrajinu přiměl Švédsko, aby opustilo svou politiku neposkytování zbraní válčícím národům tím, že koncem února poslalo do Kyjeva útočné pušky a protitankové zbraně. Je to poprvé, co země poskytla vojenskou pomoc od roku 1939, kdy pomáhala Finsku proti invazi do Sovětského svazu.

___

Janíček se hlásil z Prahy. Monika Sislowska ve Varšavě, Raf Kasert v Bruselu a Jan M. Olsen v Kodani v Dánsku a Dozan Stojanovic v Bělehradě v Srbsku.

___

Sledujte všechny články AP o válce Ruska na Ukrajině na https://apnews.com/hub/russia-ukraine

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *