Stavební fond v Evropské unii je zodpovědný za přibližně 40 % celkové spotřeby energie v Evropské unii a 36 % za emise skleníkových plynů. Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) chce tento problém skutečně řešit.
S blížícím se koncem francouzského předsednictví v Radě chtějí Češi zajistit, aby 27 členských zemí EU bylo na stejné vlně před jednáním s Evropským parlamentem o směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD).
Řekl to Martin Begremovský, energetický atašé Stálého zastoupení ČR při Evropské unii. EURACTIV událost 17. května.
Česká republika 1. července převezme od Francie vedení na šest měsíců v čele Evropské unie. A bude na Praze, aby projednala jeden z největších souborů klimatického legislativního balíčku EU „Fit for 55“, který má do roku 2030 snížit masové emise o 55 %.
Momentum by mohlo být v jejich prospěch. S vypuknutím války na Ukrajině Evropská komise nedávno vyzvala členské státy EU, aby zvýšily své ambice ohledně EPBD jako způsobu, jak snížit závislost Evropy na ruském plynu, který se široce používá k vytápění.
V plánu „REPowerEU“ představeném tento týden Brusel Parlament a Rada požadují další úspory a zvýšení energetické účinnosti v budovách nasměrováním energetické náročnosti budov [EPBD]“ čte komise Telekomunikace.
České předsednictví ale postupuje opatrně. V čele EU se Česká republika bude snažit „vypracovat legislativu flexibilním, ale zároveň ambiciózním způsobem,“ vysvětlil Begremovský s tím, že „soudržnost“ je zásadní napříč soubory balíčků „Fit for 55“.
Slovo f je v Bruselu dobře známé. Flexibilita je často synonymem pro manévrovací prostor, který využívají země EU, které se bojí kompromitovat regulační základ Bruselu.
Ale budovy jsou ve své podstatě místní a zákonodárci EU si toho jsou dobře vědomi. „Zaměřme se na flexibilitu, abychom se mohli soustředit na využití moci členských států,“ řekl Begremovský. Dodal, že by to zemím EU poskytlo „dostatečné způsoby, jak využít své specifické klimatické a kulturní podmínky“.
„Měli bychom se také pokusit vyvinout rámec, který umožní zachování kulturních a historických pokladů, které v Evropské unii máme,“ uvedl atašé energetiky ČR.
Češi si zároveň uvědomují i nutnost evropské iniciativy, která by do stavebnictví přivedla „hodně šikovných lidí“. Všiml si rostoucí úlohy digitálních řešení v budovách a zdůraznil také potřebu zajistit, aby Evropa zůstala „globálním lídrem“ v tomto odvětví.
Stejně tak se energetická náročnost budov stala „problémem energetické bezpečnosti EU,“ řekl, než zamířil k dalšímu kolu vyjednávání o EPBD.
Zavedení zdraví do EPBD
Češi doufají, že dosáhnou „obecného přístupu“ k EPBD v Radě ministrů během šestiměsíčního období předsednictví EU. Mezitím se očekává, že Evropský parlament bude o svém postoji hlasovat v prosinci, čímž se otevře cesta pro závěrečná jednání o finalizaci legislativy v příštím roce.
Begrimovský tím zvýšil o jeden bod navíc.
Nyní je čas a příležitost informovat zainteresované strany [and legislatiors] Česká příloha uvádí … o potenciálních přínosech nebo renovacích budov pro zdraví a energetickou účinnost.
Je dobře známo, že špatné podmínky bydlení mohou negativně ovlivnit zdraví lidí. Každý šestý Evropan žije ve vlhké, hnijící budově, což zdvojnásobuje pravděpodobnost onemocnění dýchacích cest. Lidé, kteří žijí v nehygienických budovách, mají také o 40 % vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine astma, podle vydání škály Healthy Homes z roku 2017.
„90 % svého života trávíme uvnitř,“ vysvětlil David Briggs, generální ředitel výrobce oken VELUX Group, na akci EURACTIV.
Asi třetina Evropanů je postižena riziky vnitřního klimatu, jako je nedostatek denního světla, nadměrný chlad, nadměrný hluk nebo vlhkost a plísně. Výzkum Z kolekce VELUX.
„Související účinky na zdraví jsou dobře známé. Patří k nim astma, dýchací problémy a kardiovaskulární onemocnění,“ řekl Briggs a dodal, že nejnovější studie prokázala „velmi silnou vazbu“ mezi špatným vnitřním klimatem a celkovým zdravím lidí.
Evropská komise si je tohoto problému vědoma a aspekty kvality vnitřního ovzduší již představila během poslední revize EPBD v roce 2017.
„Návrh jsme pečlivě vytvořili tak, aby měl pozitivní dopad nejen na spotřebu energie nebo emise skleníkových plynů, ale také na cenovou dostupnost a kvalitu života,“ vysvětlil Thibault Roy, politik v energetické divizi komise.
Vysvětlil, že zavedení takzvaných minimálních standardů energetické náročnosti (MEPS) je „klíčovým způsobem“, jak učinit „naše budovy zdravějšími úpravou povrchů, vlhkostí, ventilací, vlhkostí a tepelným kongresem“.
Zdravotní aspekty mohou být řešeny také v Evropském parlamentu, kde europoslanci brzy začnou projednávat pozměňovací návrhy k EPBD na úrovni výborů.
„Myslím si, že zdravotní problém se objevuje a je to tak správně,“ vysvětlil Morten Petersen, dánský europoslanec z Central Renew Europe a místopředseda parlamentního průmyslového výboru.
Dodal: „Myslím, že je správný čas přidat tyto názory do jednání, která brzy začnou.“
> Podívejte se na celou událost EURACTIV na videu:
[Edited by Frédéric Simon]
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
