Radikalizace v české společnosti je dlouhodobým fenoménem, ​​k němuž přispívají faktory poslední doby, říká expert Brněnského deníku

Radikalizace v české společnosti je dlouhodobým fenoménem, ​​k němuž přispívají faktory poslední doby, říká expert Brněnského deníku

Sharfat varoval před třemi zásadními chybami v minulosti, které vedly k dalšímu extremismu. Zdroj obrázků: SYRI Institute.

BRNO/PRAHA 24. ledna (ČTK) — Radikalizace české společnosti umocněná pandemií i šíření dezinformací díky sociálním sítím má podle odborníka Jana Sharvata svůj počátek v 90. letech minulého století. Od Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (Institut SYRI).

Sharfat uvedl, že chyby v komunikaci současné vlády také vedly k nárůstu počtu nespokojených občanů. Dodal, že tito lidé nedůvěřují současnému politickému systému natolik, že by si přáli jeho radikální proměnu.

Sharfat ve své tiskové zprávě varoval před třemi velkými chybami v minulosti.

Prvním je přehlížet ty, které byly odcizeny změnami 90. let. Pětina voličů si tehdy zvolila protirežimní strany, odmítající politickou transformaci v podobě, v jaké probíhala. Někteří voliči přestali chodit k volbám.

„Druhým problémem je plošné přijímání dezinformací během migrační krize, jejich legitimita etablovanými stranami, a tím neschopnost české společnosti chránit se před dezinformačními narativy,“ uvedl Šarvat.

Třetím problémem je zhoršující se ekonomická situace během pandemie COVID-19, kdy vláda Andreje Babiše (ANO) nedokázala zajistit dostatečnou ochranu pro všechny.

Sharfat poznamenal, že situaci nezlepšuje ani současná vládní komunikační strategie (ODS) premiéra Petera Fialy, která nedokázala uklidnit ty, kteří se obávají růstu cen energií.

„Každý problém má jinou váhu, důležitost a dopad,“ řekl Sharfat. Dodal: „Společně však vytvářejí nárůst počtu nespokojených občanů, kteří nedůvěřují současnému politickému systému natolik, že touží po jeho radikální transformaci.“

„Dlouhodobě byla tato skupina manipulována těmi, kdo šíří dezinformace,“ řekl Sharfat a dodal, že jejich motivy mohou být praktické, ale také geostrategické, protože velká část dezinformačního prostředí je proruská.

READ  Česká potravinová agentura odhaluje hlavní témata pro rok 2022

Sharfat uvedl, že velká část politického mainstreamu nenašla účinnou odpověď na polarizaci a extremismus ve společnosti, zatímco některé zavedené strany se toho snaží využít ve svůj prospěch.

Dodal, že pandemie zvýšila ochotu lidí naslouchat dezinformacím a podnítila mnoho lidí, kteří dříve nebyli politicky aktivní.

Začátkem roku 2022 čeká Evropu další krize v podobě ruské invaze na Ukrajinu.

V první fázi to byl šok pro dezinformační scénu, která se v té době na několik týdnů úplně odmlčela. Postupně však přijala proruskou interpretaci konfliktu a nyní útočí na Evropskou unii, Spojené státy a NATO, uvedl Sharvat.

Na demonstracích proti vládě je slyšet volání, zdánlivě po míru, které zahrnují zastavení vojenské pomoci Ukrajině, ukončení protiruských sankcí a obnovení nákupů strategických surovin z Ruska.

Sharfat řekl, že Babiš tento argument částečně uvedl ve své prezidentské kampani, když se snaží nalákat nespokojené voliče motivované dezinformacemi.


https://brnodaily.com/wp-content/uploads/2023/01/Czech-Republic-1024×576.jpghttps://brnodaily.com/wp-content/uploads/2023/01/Czech-Republic-150×84.jpgČTKČeská republika / SvětPolitikaČeská republika, Evropská unie, politika, radikalismusSharfat varoval před třemi zásadními chybami v minulosti, které vedly k dalšímu extremismu. Zdroj obrázků: SYRI Institute. BRNO/PRAHA 24. ledna (ČTK) – Radikalizaci české společnosti prohloubila pandemie i šíření dezinformací díky sociálním sítím, ale má své počátky v…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *