Ruský ministr zahraničí: Bezpečnostní rozhovory se Spojenými státy a NATO začnou příští měsíc

Nejvyšší ruský diplomat ve středu uvedl, že ruští a američtí vyjednavači zasednou k rozhovorům na začátku příštího roku, aby diskutovali o požadavku Moskvy na západní záruky, aby se zabránilo expanzi NATO na Ukrajině.

Také v lednu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Rusko zahájí samostatná jednání s NATO, aby o této otázce diskutovali, a dodal, že se budou konat také samostatná jednání pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Moskva minulý týden předložila návrhy bezpečnostních dokumentů požadujících, aby NATO odmítlo členství Ukrajiny a dalších bývalých sovětských států a zrušilo vojenské nasazení aliance ve střední a východní Evropě. Washington a jeho spojenci odmítli dát takové sliby, ale řekli, že jsou připraveni na rozhovory.

Moskva požadavky vznesla v době zvýšeného napětí kvůli hromadění ruských jednotek poblíž Ukrajiny, což vyvolalo obavy z možné invaze. Americký prezident Joe Biden v konferenčním hovoru na začátku tohoto měsíce varoval ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko bude čelit „vážným následkům“, pokud zaútočí na Ukrajinu.

Putin popřel, že by existovaly plány na zahájení útoku, ale označil expanzi NATO na Ukrajině a rozmístění koaličních zbraní tam za „červenou čáru“.

„Nechceme válku,“ řekl ve středu Lavrov. Nechceme jít cestou konfrontace. Ale pevně zajistíme naši bezpečnost použitím prostředků, které považujeme za nezbytné.“

Lavrov v živém rozhovoru pro ruskou televizi RT TV ocenil „pracovní“ přístup Washingtonu, který pomohl rychle dohodnout parametry pro budoucí jednání.

Dodal, že Moskva by byla ochotna zvážit požadavky Washingtonu, ale varoval, že by rozhovory neměly být prodlužovány na neurčito.

„Doufám, že nás budou brát vážně vzhledem k krokům, které podnikáme, abychom zajistili naši defenzivní schopnost,“ řekl.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také ocenil rychlou dohodu o zahájení rozhovorů, ale poznamenal, že by měly být „cílem k dosažení hmatatelných výsledků a neměly by se prodlužovat“. Dodal, že Moskva očekává, že Washington poskytne podrobnou platformu pro jednání a bude připraven na konstruktivní diskusi.

READ  6. ledna byly vymazány textové zprávy z telefonů klíčových představitelů Pentagonu

„Chceme tyto rozhovory,“ řekl na konferenčním hovoru s reportéry. „A samozřejmě se konají rozhovory, aby se probraly vzájemné pozice.“

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken v úterý řekl, že Washington spolupracuje se svými evropskými spojenci, aby čelil tomu, co nazval „ruskou agresí“, pomocí diplomacie, ale řekl, že Biden je proti takovému druhu záruk, které Putin požaduje.

„Prezident má již mnoho let jasno v některých základních principech, od kterých nikdo neustupuje: principu, že jedna země nemá právo násilně měnit hranice jiné země, že jedna země nemá právo diktovat někomu jinému politiky nebo Řekněte té zemi, s kým by se mohli stýkat.“ „Žádná jednotlivá země nemá právo uplatňovat svou sféru vlivu. Tato myšlenka by měla být odsunuta do odpadkového koše dějin.“

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 a brzy poté podpořilo separatistické povstání na východě země. Boje, které začaly před více než sedmi lety, zabily více než 14 000 lidí a zdevastovaly průmyslovou oblast Ukrajiny, známou jako Donbas.

Ukrajinský bezpečnostní činitel ve středu uvedl, že země nyní čelí více než 250 000 vojákům shromážděným v západním Rusku.

Oleksij Danilov, tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany, uvedl, že 122 000 ruských vojáků je soustředěno do 200 kilometrů (asi 125 mil) od ukrajinských hranic a dalších 143 500 ruských vojáků je v širším dosahu 400 kilometrů (250 mil). vzdálenost od něj.

Dodal, že ukrajinské úřady situaci bedlivě sledují.

„Pokud se situace zhorší, nestane se to ani na okamžik,“ řekl Danilov. „Bude to vyžadovat přípravu a my to sledujeme.“

Moskva obavy Západu z koncentrace sil odmítla s tím, že se mohou svobodně rozmístit, kamkoli to na svém území považuje za nutné. Odmítla obvinění z plánování invaze jako západní pomlouvačné kampaně a na oplátku obvinila Ukrajinu z úmyslu znovu získat kontrolu nad oblastmi ovládanými rebely silou. Ukrajinští představitelé existenci takových plánů popřeli.

READ  Královna Alžběta: Král Charles a jeho bratři drží vigilii vedle matčiny rakve

V úterý ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že více než 120 amerických speciálních vojenských dodavatelů v současné době pracuje ve dvou vesnicích poblíž linie kontaktu na východní Ukrajině, kde cvičí ukrajinské síly a zřizují palebná postavení v obytných domech a různých zařízeních. Tvrdilo se také, že skladovali toxické chemikálie jako přípravu na možnou provokaci.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí Šojguovo tvrzení v rámci ruské dezinformační kampaně důrazně odmítlo.

Putin ve svém úterním projevu k nejvyšším vojenským představitelům varoval, že Rusko bude muset přijmout „odpovídající vojensko-technická opatření“, pokud bude Západ pokračovat ve svém agresivním kurzu „u prahu naší vlasti“.

„Měli by pochopit, že se nemáme kam vrátit,“ řekl Putin.

Peskov ve středu neupřesnil, co by tyto vojensko-technické kroky mohly zahrnovat, řekl pouze, že by znamenaly „kompletní soubor opatření k zajištění bezpečnosti Ruské federace a odstrašující parity“.

Německá ministryně zahraničí Annallina Barbock v reakci na otázku ohledně Putinova varování uvedla, že prohlášení ruského prezidenta vyvolalo znepokojení a zdůraznilo potřebu dialogu.

„Ano, moje obavy jsou velké, ale to znamená, že musíme vstoupit do dialogu s každým milimetrem naší práce,“ řekl Bierbock v Berlíně. Znamená to také, že pokud budou předloženy návrhy, které netvoří náš základ pro jednání, musíme spolu mluvit.

Zdůraznila důležitost návratu ke čtyřstranným rozhovorům mezi Německem, Francií, Ruskem a Ukrajinou a znovu vyjádřila naději na oživení rozhovorů v Radě NATO-Rusko, aby se zabránilo další eskalaci.

___

Jurass Karamano v Kyjevě na Ukrajině a Jir Molson v Berlíně přispěli k této zprávě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *