Při analýze některých z nejstarších barevných drahokamů na světě vědci z University of Waterloo Objevil pozůstatek uhlíku, který byl kdysi starověký, pokrytý 2,5 miliardy let starým safírem.
Výzkumný tým vedený Chrisem Yakimchukem, profesorem věd o Zemi a životním prostředí ve Waterloo, začal studovat safírovou geologii, aby lépe porozuměl podmínkám potřebným pro vznik safíru. Během tohoto výzkumu v Grónsku, který obsahuje nejstarší známá ložiska safíru na světě, tým našel vzorek safíru, který obsahoval grafit, minerál vyrobený z čistého uhlíku. Analýza tohoto uhlíku naznačuje, že se jedná o pozůstatek raného života.
„Grafit uvnitř tohoto safíru je opravdu jedinečný. Je to poprvé, co vidíme důkazy o dávném životě v safírových skalách,“ říká Yakimchuk. „Přítomnost grafitu nám také dává další vodítka k určení toho, jak se na tomto místě tvořily safíry, což je nemožné udělat přímo na základě safírové barvy a chemického složení.“
Přítomnost grafitu umožnila vědcům analyzovat vlastnost zvanou izotopická struktura atomů uhlíku, která měří relativní množství různých atomů uhlíku. Více než 98 procent všech atomů uhlíku má hmotnost 12 amu, ale několik atomů uhlíku je těžších, s hmotností 13 nebo 14 amu.
„Živá hmota je přednostně složena z lehčích atomů uhlíku, protože k začlenění do buněk je zapotřebí méně energie,“ řekl Yakymchuk. „Na základě zvýšeného množství uhlíku-12 v tomto grafitu jsme dospěli k závěru, že atomy uhlíku byly kdysi starověkým životem, pravděpodobně mrtvými mikroorganismy, jako jsou sinice.“
Grafit se nachází ve skalách, které jsou staré více než 2,5 miliardy let, což je období na planetě, kdy kyslík nebyl v atmosféře hojný a život existoval pouze v mikroorganismech a řasových membránách.
Během této studie Yakymchukův tým zjistil, že tento grafit nejen spojuje drahokam se starověkým životem, ale je také pravděpodobně zásadní pro to, aby tento safír vůbec existoval. Grafit změnil chemii okolní horniny, aby vytvořil příznivé podmínky pro růst safíru. Bez toho modely týmu ukázaly, že na tomto místě nemohly vzniknout safíry.
Studie „Růst korundu (safíru) během finální montáže severoatlantického archaeanského cratonu, jihozápadního Grónska“, byla nedávno publikována v hrubé geologické recenze. Doprovodná studie byla publikována v časopise s názvem „The Corundum Enigma: Restriction of Fluid Compositions Invollet in Sapphire Formation in Metamorphic Enzymes of Ultramafic and Aluminium Rocks“. chemická geologie v červnu.
Reference:
„Růst korundu (safíru) během závěrečného shromáždění Archean North Atlantic Craton, jihozápadní Grónsko“ Chris Jakimchuk, Vincent Van Hensburg, Christopher L. Kirkland, Christopher Zelas, Carson Kenny, Gillian Kendrick a Julie A. Hollis, 20. srpna , 2021, hrubé geologické recenze.
DOI: 10,1016 / j.oregeorev.2021.104417
„The Corundum Enigma: Restriction of Fluid Compositions inletlet in Sapphire Formation in Metamorphic Melanges of Ultramafic and Aluminium Rocks“ Vincent Van Hinsberg, Chris Yakimchuk, Anjunjuak Thomas Kleist Jepsen, Christopher L. Kirkland and Christopher Zellas, March 20, 2021 Dostupné zde. chemická geologie.
DOI: 10,1016 / j.chemgeo.2021.120180
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
