Česká republika: Hodnocení a podpora potřeb starších uprchlíků vysídlených z Ukrajiny

Česká republika: Hodnocení a podpora potřeb starších uprchlíků vysídlených z Ukrajiny

Tato červnová zpráva IOM v České republice se zaměřuje na starší uprchlíky – skupinu identifikovanou předchozím výzkumem jako jednu z nejzranitelnějších mezi těmi, kteří byli vysídleni pokračující válkou na Ukrajině.

Zpráva představuje studii smíšených metod, která kombinuje prvky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána od února do března 2024 a bylo shromážděno 403 dotazníků. Průzkum byl proveden pouze mezi ukrajinskými uprchlíky ve věku 60 a více let. Výzkumné otázky byly vytvořeny na základě předchozích zjištění s cílem dosáhnout komplexnějšího pochopení následujících problémů:

  • Jaká je rodinná struktura/sociální zázemí starších uprchlíků v České republice? Koho žádají o pomoc?
  • Jakým problémům čelí starší uprchlíci, pokud jde o jejich zdraví a zdravotní péči?
  • Mají starší uprchlíci zajištěnou finanční situaci?
  • Jaký je současný stav ekonomické a sociální integrace lidí ve věku 60–64 let a jakým výzvám v tomto ohledu čelí?

Klíčové poznatky

Celkově studie zjistila, že finanční situace starších ukrajinských uprchlíků v České republice byla obecně nepříznivá, i když někteří účastníci byli finančně stabilnější. Více než polovina účastníků (54 %) uvedla, že jejich rodina nedokázala pokrýt neočekávané výdaje v hodnotě 2 500 Kč. Ukrajinský důchod, na kterém jsou mnozí závislí, je mnohem nižší než český a někteří účastníci k němu nemají vůbec přístup. Většina účastníků kombinuje více zdrojů příjmu, včetně podpory od českých úřadů (74 %), sociálních dávek z Ukrajiny (55 %) a podpory rodiny (43 %).

Spoléhání na podporu rodiny

Mnoho starších uprchlíků je závislých na příbuzných, často jejich dětech, a dříve byli finančně nezávislí. Tato závislost může vést k psychickému tlaku a pocitu ztráty sociální identity. Finanční a psychologické tlaky na uprchlíky a jejich rodiny mohou být podle autorů studie neudržitelné a vyžadují alternativní řešení podpory.

Integrace a zaměstnání

Úspěch v integraci se často měří ekonomickou soběstačností, což je pro starší jedince obtížné. Starší uprchlíci však vyjadřují silnou touhu zůstat společensky angažovaní, například prostřednictvím komunitních aktivit nebo péče o vnoučata. Navzdory důchodovému věku se mnozí chtějí pracovat, aby se začlenili do společnosti, zůstali aktivní a dosáhli finanční nezávislosti. V současné době je zaměstnáno pouze 12 %. Hlavními překážkami v zaměstnání jsou jazykové znalosti (80 %) a zdravotní problémy (59 %).

READ  Lily Palmer si užívá Mistrovství světa v ringette s Českou republikou

Zdravotní a jazykové bariéry

Velký počet respondentů (77 %) žije s někým, kdo má specifické zdravotní potřeby. Jazyková bariéra je podle 71 % respondentů hlavní překážkou v přístupu ke zdravotní péči. Rozdíl mezi českým a ukrajinským zdravotnictvím komplikuje i jejich schopnost orientovat se ve zdravotnických službách. V důsledku toho více než čtvrtina (27 %) respondentů nebyla registrována u praktického lékaře.

Potřebná rizika a podpora

Starší uprchlíci žijící v obtížné finanční situaci jsou zranitelnější vůči podvodům a vykořisťování. Pro zmírnění těchto rizik a prevenci sociálního vyloučení je nezbytná finanční podpora prostřednictvím státních grantů a sociální pomoci, včetně překladatelských služeb. Společenské a kulturní aktivity zaměřené na komunitu jsou rovněž vysoce ceněny a mohou značně zlepšit blahobyt těchto uprchlíků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *