Česká republika je na cestě k přijetí protekcionistického potravinového zákona navzdory varování, že by to mohlo narušit volný pohyb zboží v Evropské unii.
Dolní komora českého parlamentu ve středu (20. ledna) přijala novelu zákona o potravinách, která vyžaduje, aby obchody s rozlohou více než 400 metrů čtverečních prodávaly od roku 2022 povinnou minimální kvótu pro potravinářské výrobky vyrobené v České republice.
Sázka má v příštím roce dosáhnout 55%, s cílem postupného zvyšování tohoto procenta na 73% v roce 2028.
Tento návrh předložila pravicová strana Svoboda a přímá demokracie (ID) a byl prosazen vládními koaličními stranami ANO (Obnova) a Sociálně demokratickou stranou (S&D) s podporou Komunistické strany (GUE-NGL).
Cílem je dosáhnout soběstačnosti ve výrobě potravin a podporovat místní farmáře.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (sociální demokraté) před hlasováním vyzval poslance, aby v otázce českých potravin byli „trochu nacionalističtí“.
Volný pohyb zboží „nejsilnější aktiva EU“
Přestože se Evropská komise v této rané fázi zdráhala komentovat, řekl to mluvčí EURACTIVe „Volný pohyb zboží a služeb na vnitřním trhu je naším nejsilnějším aktivem při zajišťování dodávek po celé Evropské unii a je to také náš nejlepší nástroj pro zajištění obnovy pro všechny,“ dodává, že „domácí omezení jakéhokoli druhu jsou kontraproduktivní“.
Dodali, že „je životně důležité, aby národní nouzová opatření nepřicházela na úkor našich základních principů a hodnot, jak jsou stanoveny ve smlouvách“.
Po schválení bude výbor analyzovat českou legislativu. Mluvčí dodal: „V této fázi nemůžeme spekulovat.“
Zdroj z Evropské unie však pro EURACTIV uvedl, že pokud by taková opatření byla přijata, evidentně by to vytvořilo „privilegované marketingové podmínky pro české potravinářské výrobky“, což by diskriminovalo ostatní výrobce potravin v Evropské unii a postavilo by se proti zásadě volného pohybu zboží.
Dodali varování, že taková opatření by mohla narušit integrované evropské dodavatelské a distribuční řetězce, protože by zasahovala do svobody usazování.
Osm zemí Evropské unie, včetně Německa a Francie, již podle deníku vyjádřilo nesouhlas s návrhem zákona Husbodarský Noviny, Řekl, že kvóta může představovat diskriminaci zahraničních produktů.
Zbytečné politické gesto
Komentář k problému na iRozhlas.czČeský premiér Andrej Babiš uvedl, že „tento návrh neinicioval ani nepodporoval“.
„Považuji to za zbytečnou politickou iniciativu, která porušuje zásady vnitřního trhu Evropské unie,“ uvedl Babiš.
Návrh však jeho vláda odsunula zpět a zákonodárci z jeho strany s ním souhlasili.
Zástupci opozičních stran označili zákon za „směšný“ a dodali, že jde o „jeden z nejhorších zákonů v historii“. Kritici tvrdí, že návrh zákona pomůže pouze velkým potravinářským konglomerátům, včetně Agrofert Holding, Babišovy předchůdce.
Rovněž to kritizovala Federace obchodu a cestovního ruchu, Obchodní komora a Federace průmyslu Jídelna s varováním sdružení, že nový zákon může negativně ovlivnit ceny, kvalitu a dostupnost potravin.
Zemědělská komora, která zastupuje velké zemědělské společnosti, však změnu pochválila.
„Doufáme, že tento Senát pošle Lex Agrovert znovu (do dolní komory),“ řekl Thomas Broza, prezident České federace obchodu a cestovního ruchu. Dolní komora má však silnější pravomoci než Senát, takže může vstoupit v platnost bez souhlasu Senátu.
Mluvčí společnosti Agrofert Karel Hanzelka uvedl, že ponechání nemá nic společného se schválenou novelou.
„Neočekáváme, že by nám nová legislativa přinesla výhodu nebo změnila naši pozici na trhu,“ uvedl Hanzelka.
Během první vlny krize Covid se Bulharsko pokusilo přimět zahraniční řetězce supermarketů, aby přednostně upřednostňovaly místní produkty, ale po tlaku ze strany Komise muselo ustoupit.
[Edited by Benjamin Fox]
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
