Coloradský veterán se znovu setkal s náramkem ukradeným během druhé světové války

DENVER – Když měl být dospívající Joe Squible poslán do druhé světové války, koupil si suvenýr: malý stříbrný náramek. Na jedné straně měl rytce, který přidal svůj podpis. Na druhou stranu hřebíkem vyškrábal křestní jméno své milé doma v Novém Mexiku.

Lýdie.

Brzy zjistil, že hlídá zajatecký tábor v tehdejším Československu. Jednoho dne v roce 1945, než odjel do Německa, zjistil, že jedna z jeho tašek chybí.

“Ukradli mi věci, které jsem měl v tašce do deště,” řekl Esquible, kterému je nyní 95.

Náramek je mimo jiné zlatý. Oznámil to, ale byl zuřivý a nikdo neměl čas to zkoumat nebo o tom vůbec přemýšlet. Esquibel byl zraněn ve válce a byl vyznamenán Řádem purpurového srdce. Později se oženil s Lydií a přestěhoval se do Grand Junction. Manžel bude mít čtyři děti.

“Nějak jsem na to zapomněl, víš,” řekl.

Vzpomínka na ukradené věci byla pohřbena ve stínu většiny života – až do letošního podzimu, kdy jeho dcera zavolala, že si nejprve myslela, že jde o nějaký podvod. Na půl světa daleko byl nalezen náramek od jejího otce.

Cesta k tomuto volání začala v říjnu, kdy se muž jménem Peter Svehovich rozhodl vyrazit na procházku do českého lesa se svým detektorem kovů. Jeho přítel navrhl, aby zkontrolovali ruiny starého zajateckého tábora, ale Švihovik byl skeptický, že by našli něco zajímavého, protože lidé tu oblast pročesávali už léta.

Ale stejně šli. Švihovec si pamatuje, že slyšel ono zlověstné „pískání“.

“Tak jsem začal kopat a našel jsem americký špendlík,” řekl přes Zoom přes tlumočníka. “A pak jsem našel stříbrný náramek, na kterém jsem si všiml nějakého podpisu.”

Švihovec si byl jistý, že tento náramek patří americkému vojákovi, ale netušil, jak ho najít. Má jen podpis, který neumí přečíst, a jméno ženy na zadní straně.

READ  Indrid Cold Přihlaste se do Sliptrick's Records

Byla to samozřejmě Lydia.

Náramek vyčistil, vyfotil a umístil na facebookovou stránku věnovanou hledání pokladu. Skupina vymyslela snad 30 tipů na toto příjmení. Jeden byl rozumnější.

Byl to samozřejmě Esquibel.

Švihovec tedy začal hledat jméno Lydie Esquibel a našel její nekrolog z roku 2019. Bylo v něm uvedeno, že žila v coloradském městě zvaném Grand Junction a že její manžel Joe přežil.

Český historik pomohl Petrovi vystopovat dokument podepsaný Joe Esquibelem a podpis se přesně shodoval s podpisem na náramku. Opět se Švihovec obrátil na Facebook a sdílel vše, co se dozvěděl. Příspěvek pak sdíleli další – sdíleli a sdíleli, až mu oči Aleny Bušovské věnovaly pozornost.

“Myslím, že na tuto pozici se dívaly stovky lidí,” řekla Posowska, která žije v Grand Junction, ale narodila se v té době v Československu.

Busovská věděla, že by to mohl být poslední díl v seriálu, a tak se rozhodla zavolat rodině Esquibelů, i když byla nervózní ze své angličtiny a bála se, jak celou věc vysvětlit.

“Musela jsem se dostat ze své ulity a zkusit to, i když to nebylo dokonalé,” řekla.

Esquibelova dcera, Jolene Esquibel-Archuleta, si pamatuje šok z toho volání.

“Bylo to jako sen,” řekla. “Nejdřív jsem tomu nevěřil.”

Proces není dokončen. Švihovec musel projít hodně rutinou, aby získal Esquibel svůj náramek. Dostal se na americkou ambasádu – dokonce i k námořní pěchotě – a Esquible nakonec dostal svůj náramek zpět se služebním řemínkem s bronzovou hvězdou, armádní špendlíkem do klopy a švýcarskou mincí, vše zaslané v balíku diplomatickou poštou.

Esquibel se ujistila, že je tam Busovská, když jej otevřel, a natočila video, jak konečně znovu vidí svůj náramek. Na videu převrací náramek mezi rukama znovu a znovu.

“Čekala jsem 76 let, než jsem se sem dostala,” říká Busovská mimo obrazovku.

READ  Český filmový festival se vrací do Austinu: Oslava české kinematografie zahrnuje virtuální promítání na obrazovkách automobilů

Dcera Jo je velmi vděčná jí a všem, kteří pomohli získat náramek zpět – těm v Coloradu, České republice i mimo ni.

“Upřímně věřím, že to udělala moje matka,” řekla Esquible-Archileta hlasem třesoucím se emocemi. “Naše víra je velmi silná.”

A Esquibel má tuto jednoduchou zprávu pro muže, který objevil tyto kousky své osobní historie:

No, řekl: “Moc vám děkuji.”

Esquibel a Svihovec říkají, že doufají, že se jednoho dne setkají – někdy brzy, i když Covid-19 komplikuje cestování. Švihovec tento náramkový příběh zatím stále prožívá. Od té doby, co se toho příběhu ujala česká média, ho poznávají cizinci, cizinci, kteří ho žádají, aby vylíčil tuto kompletní, neuvěřitelnou cestu.

Chápe to. Stále také ohromen.

A on řekl: “Kdybych to viděl ve filmu, řekl bych: ‘Ach, jaký krásný příběh. Přál bych si, aby se to stalo i ve skutečnosti.” “Ale ve skutečnosti se to stalo. A je to skutečné, ne film.”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *