Evropská unie patří spolu s Čínou, Spojenými státy a Indií k největším producentům skleníkových plynů. Tyto faktory dohromady tvoří polovinu emisí – a jsou tedy klíčové pro omezení budoucích dopadů změny klimatu.
Česká republika přitom patří mezi členské státy EU, které se nejvíce zdráhají vzdát se „nejšpinavějších“ fosilních paliv přispívajících ke globálnímu oteplování – uhlí – které v zemi poskytuje většinu paliva pro výrobu elektřiny.
Evropská unie si stanovila cíl snížit emise o 55 procent oproti úrovni z roku 1990 a odklonit se od fosilních paliv do roku 2030. Jak je stanoveno v Zelené dohodě Unie schválené v říjnu, Evropa by se měla do roku 2050 stát první „uhlíkově neutrální“ zemí. Balíček EU na obnovu COVID-19 také vyžaduje, aby členské státy vynaložily alespoň 37 procent finančních prostředků na podporu „zeleného přechodu“.
Česká vláda uvedla, že podpoří navrhovaný cíl EU do roku 2030 – ale pouze v případě, že cíl 55 procent bude průměrem pro celý blok – a pravidla vládní pomoci nebudou bránit jejím jaderným ambicím. Premiér Andre Babiš však před pondělním odjezdem do Glasgow řekl, že řešení evropské energetické krize, částečně prostřednictvím regulace trhu s uhlíkem, je hlavním výsledkem, o kterém doufá, že vzejde z COP26.
„Tento summit by se podle mého názoru měl zabývat především cenami energií, které, jak každý ví, rostou. Na summitu se zeptám Evropské komise, zda skutečně prověřuje, zda finanční spekulanti kupují emisní povolenky, protože to má přímý dopad na ceny energie.“
Babiš odsoudil Zelenou dohodu za snahu o snížení emisí uhlíku vyřazením spalovacích motorů do roku 2035 za „nesmysl“ a stanovení cílů pro omezení těžby uhlí bez zohlednění energetického mixu jednotlivých zemí.
Český premiér novinářům v Praze řekl, že svůj projev na COP26 hodlá v pondělí věnovat varování před zničujícím dopadem zelené dohody na evropskou ekonomiku, pokud jiné země nedosáhnou podobných cílů.
S odkazem na nedávný kolaps Bohemia Energy, největšího alternativního dodavatele energií v České republice, naznačil, že bude i nadále usilovat o to, aby Evropská komise umožnila zemi upustit od daně z přidané hodnoty z cen energií po celý rok 2022.
Problém je v tom, že Evropské parlament a Komise Evropské unie, které Zelenou dohodu vytvořily, také způsobily velké problémy zvýšením cen energií. Mezitím nám brání pomáhat lidem.“
Mezitím, kromě evropské energetické krize, bude hlavním tématem COP26, jak financovat přechod na nízkouhlíkové, uhlíkově neutrální ekonomiky v rozvojových zemích, které ke globálnímu oteplování přispěly méně, ale jsou silně ovlivněny.
Jednou z forem pomoci je Zelený klimatický fond OSN – do kterého ČR přispěla pouze jednou, v letech 2014-2018, částkou 110 milionů korun, tedy asi 10 korun na osobu.
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
