COVID-19: pandemie, která modernizuje zdravotnická povolání v České republice

V České republice dosáhla devastace pandemie koronaviru vrcholu na konci roku 2020 a na začátku roku 2021: země s 10,5 miliony lidí vedla svět v jednotlivých infekcích a úmrtích. Celkově na COVID-19 onemocnělo asi 1,7 milionu Čechů a v EU dosud zemřelo více než 25 000 lidí.

Jediná věc, která zabránila kolapsu českého zdravotnictví, i když epidemie byla nejhorší, byla obrovská snaha téměř 40 000 lékařů v zemi a 80 000 sester a pečovatelů. Je to do značné míry dáno skutečností, že nedošlo k žádným dalším úmrtím a nemocnice se vyhnuly katastrofě.

Během pandemie se lékaři, sestry a pečovatelé v očích drtivé většiny Čechů rychle stávají hrdiny a není divu, že jako česká byla vybrána podoba sestry na stanici COVID-19 pražské nemocnice Polovka tiskový obrázek roku 2020.

A mnozí se domnívají, že je správné být takovým vnímán, protože tito lékaři, sestry a zdravotničtí pracovníci se často tlačili na hranici svých možností. Navzdory tomu, že nemocnice zavádějí hygienická opatření brzy a zajišťují, aby byli zaměstnanci očkováni mezi prvními v zemi, Česká lékařská komora uvádí, že přibližně 12 000 lékařů, 30 000 sester a 25 000 zaměstnanců nemocnice onemocnělo onemocněním COVID -19 do konce června 2021. – 34 lékařů a 54 zdravotních sester zemřelo na následky infekce v práci.

Profese ve zdravotnictví získávají prestiž

Situace přinesla ve společnosti transformaci: před pandemií koronaviru byl zájem o profese lékařské péče tak nízký, že české nemocnice musely přijímat zaměstnance ze zahraničí, zejména ze Slovenska a Ukrajiny. Počet Čechů, kteří nyní skládají přijímací zkoušky na vzdělávací programy ve zdravotnictví, se za poslední rok zvýšil o více než 50 procent.

„Pandemie koronaviru je z velké části zodpovědná za zvýšení prestiže lékařské profese,“ řekl webovému portálu děkan Fakulty zdravotnických věd Technické univerzity v Liberci Karel Kvacowicz. seznam.cz. „Lidé si téměř v reálném čase uvědomili, jak důležité jsou tyto profese a že ti, kteří mají takové vzdělání, si vždy najdou práci.“

Ošetřovatelství „slibné a stabilní“

Potvrdila to Jana Hola, děkanka lékařského oddělení Univerzity Pardubice, a řekla: „Pandemie vyvolala poptávku po těchto profesích. COVID-19 ukázal, jak je toto odvětví důležité.“ Řekl asistent brigádního generála Karel Sládek DW Jedním z hlavních hybatelů zvýšeného zájmu o lékařská povolání je sociální prestiž, kterou získali během pandemie.

„Mnoho mladých lidí zažilo vážné kroky v první linii boje proti koronaviru – a nechystají se vyděsit, právě naopak, uplatňují se ve zdravotnictví,“ říká Sladek. A to je dobře, dodal, protože zdravotnické profese mají smysl. Toto odvětví je navíc „slibné a stabilní, zejména vzhledem k tomu, že počet absolventů v současné době nebude zdaleka stačit na obsazení všech pracovních míst, která budou k dispozici, protože české zdravotnictví se v příštích letech zdvojnásobí“.

Nedostatek peněz a školení

Navzdory rostoucímu zájmu o vzdělávání ve zdravotnictví však česká vláda dosud dostatečně nefinancovala vzdělávací instituce. To znamená, že nemohou přijmout více účastníků, než byli před pandemií. „Potřebujeme analýzu, kolik lidí chce vstoupit do zdravotnických profesí a kolik to bude stát jejich školení,“ řekl veřejnoprávnímu rozhlasu český ministr zdravotnictví Adam Vojtic. Český rozhlas.

Podle studie pardubické univerzity bude země muset zdvojnásobit pozice v ošetřovatelství, pokud doufá, že pokryje budoucí potřeby země. V současné době stojí toto školení kolem 4 000 eur (4 680 dolarů) ročně.

Tisíce dobrovolníků

Kromě odborného vzdělávání ve zdravotnictví vyvolala pandemie koronaviru také zájem o dobrovolnickou práci ve zdravotnických zařízeních. Téměř 3000 Čechů – včetně autora tohoto článku – se zúčastnilo základního výcviku Červeného kříže. Asi 1500 z nich bylo povoláno na pomoc v nemocnicích během nejtemnějších dnů pandemie a stovky dalších pomohly v pečovatelských domech a dalších zdravotnických zařízeních.

Mnoho z těchto lidí pokračovalo v dobrovolnické práci, přestože koronavirus odezněl. „Zájem o dobrovolnictví rozhodně vzrostl a stále více lidí se stále ptá, jak mohou pomoci,“ řekla Ilona Kirsova, koordinátorka Dobrovolnického centra Fakultní nemocnice v Praze. DW.

Ona sama je někým, kdo opustil svou předchozí profesi, aby pracoval ve zdravotnictví. „Dařilo se mi v nadnárodní společnosti, ale během pandemie koronaviru jsem se rozhodl udělat něco, co považuji za důležitější a smysluplnější,“ vysvětluje Kirsova. „Tato práce dává mému životu smysl.“