Vládnoucí strana Afrického národního kongresu v Jihoafrické republice ztratila většinu ve volbách, které se v zemi konaly tento týden, poprvé od konce režimu apartheidu, což je velký neúspěch pro stranu, která vedla osvobození země od bílé menšiny. pravidlo.
ANC, která zemi vede od roku 1994, zahájila uzavřená jednání s ostatními stranami, aby se pokusila sestavit vládnoucí koalici – což dosud dělat nemusela. Analytici však tvrdí, že ztráty strany a tlak, kterému bude čelit ze strany potenciálních koaličních partnerů, vrhly mrak nad budoucností muže, jehož ANC doufala, že povede k dalšímu funkčnímu období: prezidenta Cyrila Ramaphosy.
S téměř všemi sečtenými hlasy získala ANC asi 40 procent státu, následovaná hlavní opoziční stranou Demokratická aliance s 21 procenty. Na třetím místě je příběh velkého úspěchu voleb: strana uMKhonto we Sizwe bývalého prezidenta Jacoba Zumy, která zničila základní volební základnu ANC, se zdá být připravena sestavit vládu v provincii KwaZulu-Natal a mohla by být rozhodující při určování toho, co… ANC tvoří příští vládu pod Ramaphosou. Strana Kneset získala asi 15 % hlasů na celostátní úrovni a 45 % hlasů v domovské provincii Zumy KwaZulu-Natal.
Poslanec, jehož nejvyšší vedení – včetně samotného Zumy – se skládá z několika politiků s kořeny ANC, skutečně vyloučil dosažení dohody s vládnoucí stranou, pokud nejdříve nevyhodí Ramaphosu. Poté, co dovedl ANC k nejhoršímu volebnímu výkonu v historii, bude Ramaphosa čelit intenzivnímu tlaku, aby ustoupil, uvedli analytici.
„Ztratili většinu a ztratili ji těžce,“ řekl Richard Calland, ředitel pro Afriku z Cambridge Sustainability Leadership Institute. „To představuje velmi významnou porážku.“
Callard řekl, že ANC zůstává největší politickou formací v Jižní Africe a bylo by téměř nemožné sestavit příští vládu bez strany, takže by byla schopna vést koaliční jednání. „Otázkou je, zda Ramaphosa povede tato jednání, nebo zda ve velmi krátké době odstoupí nebo bude vyloučen.“
Tyto otázky jsou umocněny omezenými možnostmi, kterým Ramaphosa a ANC čelí, když se snaží vytvořit koalici schopnou vládnout.
Zuma vs. Ramaphosa: hořká historie
Pokud ANC a MK budou spolupracovat, budou mít v parlamentu jasnou většinu. Podpora ANC by také pomohla poslankyni překonat polovinu cesty v KwaZulu-Natal, což by Zumově straně dalo šanci sestavit vládu při jejím prvním pokusu: strana vznikla teprve koncem loňského roku.
To se však podle analytiků snadněji řekne, než udělá.
Pokles voličské podpory ANC přichází na pozadí zhoršující se veřejné infrastruktury, sociálních nerovností a rostoucí kriminality. Jihoafrická republika trpí jednou z nejvyšších nezaměstnaností na světě, dosahuje 33 procent, a nezaměstnanost mladých lidí je 45 procent. Pokračující výpadky elektřiny ochromily ekonomiku.
Ramaphosa a další představitelé ANC také čelili osobním korupčním skandálům, přičemž prezident v jednu chvíli čelil hlasování o nedůvěře kvůli obviněním z pochybení.
Za 17procentním poklesem podílu hlasů ANC od voleb v roce 2019, kdy získala 57 procent hlasů, je však také vzestup poslance Zumy.
Ačkoli si Zuma osobně vybral Ramaphosu za svého tehdejšího zástupce prezidenta, od té doby se rozešli. Jejich stížnosti se datují do roku 2018, kdy ANC donutil Zumu rezignovat na funkci vůdce strany a prezidenta kvůli četným korupčním skandálům, do kterých byl zapleten.
Poté, co se Ramaphosa ujal funkce vůdce strany a prezidenta, zřídil vyšetřovací komisi, která měla Zumu prošetřit, a prezidentství svého bývalého šéfa označil za roky korupce a plýtvání. Naproti tomu ve svých veřejných prohlášeních Zuma směřoval nespočet kritik na prezidenta a ANC.
Loni v prosinci Zuma podpořil opoziční stranu Nový Kneset, přičemž stále tvrdil, že je součástí ANC, což vedlo k jeho pozastavení. Analytici pak očekávali, že se Zuma bude snažit vyzvat Ramaphosu a rozdělit hlasování ANC ve volbách tento týden s využitím své loajální podpůrné základny v KwaZulu-Natal. Tato hrozba byla nyní vykonána.
„Jde o ‚nedokončené záležitosti‘ mezi těmito dvěma, jak již dříve řekl prezident Ramaphosa,“ řekl Sanusha Naidu, analytik z Institutu pro globální dialog. „Zuma má pocit, že musí být zproštěn viny za korupci. Cítí, že instituce byly proti němu, MK nevidí ANC pod Ramaphosou jako legitimní a důvěryhodnou organizaci.
Obtížná koalice
Navzdory tomu, že dohlížel na prudký pokles jmění ANC, byl Ramaphosa – alespoň donedávna – nejoblíbenější tváří strany. V interních průzkumech ANC provedených v březnu bylo zjištěno, že politik je nejoblíbenější mezi vůdci hlavních stran a umístil se dokonce výše než samotná ANC. Podle analytiků je kvůli tomu pro stranu obtížné ho nahradit.
Ramaphosa je bývalý odborový předák, chráněnec Nelsona Mandely a bohatý podnikatel, jehož příznivci mu vděčí za jeho neochvějný pragmatismus a za vylepšování globální image Jižní Afriky jako bojovníka za utlačované na „globálním Jihu“.
Jeho předsednictví bylo zvláště chváleno za svou podporu Palestincům a za předložení historického případu genocidy Izraele u Mezinárodního soudního dvora kvůli válce v Gaze. Tento měsíc Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že Izrael by měl zastavit svůj vojenský útok na Rafáh v jižní Gaze – požadavek mezinárodního práva, který Izrael ignoroval, když pokračuje v útocích na palestinské město.
Místo MK by velká aliance s Demokratickou aliancí mohla zajistit jak ANC, tak Jihoafrické republice stabilnější vládní koalici, uvedli analytici. Nebude to jednoduché. Kritici obvinili Demokratickou stranu z prosazování zájmů bílé menšiny v zemi a strana byla hlasitým kritikem ANC a Ramaphosy. Před volbami slíbila, že „zachrání Jižní Afriku před ANC“ a slíbila, že s ní nikdy nevytvoří koaliční vládu.
Nyní ale dala najevo, že žádné možnosti neuzavírá. Analytici tvrdí, že komplex ANC-DA by mohl být pro zemi právě teď nejlepší možností, sjednotit národ a posílit důvěru investorů v nejvyspělejší ekonomiku Afriky.
„Mezi těmito dvěma jsou hluboké rozdíly, ale tyto rozdíly nejsou nepřekonatelné,“ řekl Ibrahim Fakir, analytik z Volebního institutu pro udržitelnou demokracii. „ANC tak má větší šanci stabilizovat a rehabilitovat vyprázdněné vládní instituce – i když jen v krátkodobém horizontu.“
Fakír dodal, že druhou možností je sestavení vlády národní jednoty, kde všechny strany, které získají více než 10 % hlasů, dostanou ministerská portfolia. Je to vláda vedená Nelsonem Mandelou poté, co se poprvé dostal k moci v roce 1994.
Fakír varoval, že v každém případě budou výzvy. „Pokud ANC souhlasí s demokratickou aliancí nebo s vytvořením vlády národní jednoty, různé strany se budou snažit podkopat nebo se navzájem předvést, takže každá má svá rizika,“ řekl.
Zároveň musí ANC ve svých výpočtech vedení vzít v úvahu další faktor, řekl Naidoo z Institutu pro globální dialog: Pomůže odstranění Ramaphosy od moci skutečně straně zotavit se?
„I když je Ramaphosa nucen odejít nebo cítí, že potřebuje odejít, neřeší to problém stability ANC a neřeší to problém, zda strana může dát zemi před sebe,“ řekl Naidoo. „To je místo, kde potřebujeme ve straně tuto úroveň racionality a praktického myšlení.
„Není to jen o tom, co se stane Ramaphose, je to opravdu o zemi, trzích a hlavně lidech.“
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“