Evropa je „příliš daleko“ pro Čechy a Slováky, kteří odmítají volit v EU

Evropa je „příliš daleko“ pro Čechy a Slováky, kteří odmítají volit v EU

Při posledních volbách do Evropského parlamentu před pěti lety se téměř všichni voliči v malé české obci Vrisová drželi stranou. Svůj hlas odevzdalo jen 27 lidí, tedy pouhých devět procent.

Apatie odrážela zemi jako celek: Česká republika a sousední Slovensko měly ve volbách v roce 2019 nejnižší účast v EU, a to 29 %, respektive 23 %. Průměrná hmotnost byla více než 50 procent.

To neznamená, že 424 obyvatel, kteří žijí ve Vresové, je lhostejných – během posledních místních voleb v roce 2022 přišlo do volební místnosti odevzdat svůj hlas neuvěřitelných 69 procent.

Jen si myslí, že na jejich hlasu v evropských volbách moc nezáleží.

Reklama – Pokračujte posouváním

„Spousta lidí si tady myslí, že dění v Evropském parlamentu neovlivní,“ řekl František Gašpar (35), bývalý stavební dělník a místostarosta obce.

Česká komisařka pro Evropskou unii Věra Jourová agentuře AFP řekla, že apatie voličů v České republice a na Slovensku „je způsobena přesvědčením, že můj hlas nic nezmění“.

Dodala, že voliči „mají jiné problémy. Zajímají se o celostátní a místní politiku.“

Reklama – Pokračujte posouváním

Všichni obyvatelé Vrisové bydlí ve čtyřech bytových blocích, které původně sloužily jako ubytovny pro rozlehlou elektrárnu přes hlavní silnici.

Většina z nich patří k převážně zchudlé romské menšině v zemi, která se potýká s nezaměstnaností a vysokou inflací.

„Někteří (lidé) mají dost problémů a o politiku se vůbec nestarají,“ řekl AFP místostarosta.

Reklama – Pokračujte posouváním

Nedávno odpoledne se zdálo, že hrstka obyvatel, kteří se na konci dne vraceli domů z práce, jeho tvrzení potvrdila.

Když se po dešti linula vzduchem vůně vaření večeře, všichni říkali, že jsou příliš unavení na to, aby mluvili o politice.

READ  "Vždycky jsem chtěl dívku": skandál násilné sterilizace českých Romů | Globální rozvoj

Přestože jsou Česká republika a Slovensko členy EU již 20 let, podle pozorovatelů se myšlenka, že hlasy odevzdané na místě mohou ve vzdáleném Bruselu něco změnit, plně neujala.

Reklama – Pokračujte posouváním

Obě země tvořily stát Československo až do jejich pokojného odtržení v roce 1993, po desetiletích totalitní komunistické vlády.

Oba vstoupili do Evropské unie v roce 2004 a Slovensko do eurozóny v roce 2009.

Martin Dvořák, český ministr pro záležitosti Evropské unie, řekl: „Češi si plně neuvědomují, jak důležité tyto volby jsou.“

Reklama – Pokračujte posouváním

„Je to pro ně příliš daleko. Je to zvláštní Brusel, kterému nerozumí, a nevědí, jak funguje Evropská unie,“ řekl agentuře AFP.

Peter Gast, analytik Metropolitní univerzity Praha, obvinil z nedostatečného povědomí o tom, co vlastně Evropský parlament dělá.

„Lidé necítí potřebu jít k volbám, protože si myslí, že Evropská unie pro ně nedělá dost,“ řekl agentuře AFP.

Voliče frustrovali i kritici bloku, kteří dominují sociálním sítím, i když ne všichni Češi a Slováci jsou euroskeptičtí.

V nedávném průzkumu, který provedli vědci z Central European Prospects Foundation, 58 % Čechů a 68 % Slováků uvedlo, že členství v EU je pro jejich zemi přínosem.

Pavol Babos, analytik bratislavské Univerzity Komenského, uvedl, že slovenští voliči mají potíže s pochopením „významu voleb do EU“ a obviňují ze špatné informovanosti politiky.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Mitsolaová letos v Praze přiznala, že politici neudělali dost.

„Mohli jsme to udělat lépe a musíme to být my, kdo to přizná, protože pokud to neuděláme, voliči najdou útěchu na politickém okraji a to není to, co chceme,“ řekla.

Místostarosta ve Vřesové doufá, že volební účast vzroste, protože obyvatelé uvidí výhody peněz z EU ve svém každodenním životě.

READ  Český pilot zemřel po nárazu do domu během letecké show

Má plné ruce práce s místními záležitostmi – rozšiřováním možností bydlení ve Vresové a hledáním místa pro přistání vrtulníku pro slovenského rappera před jeho koncertem zde.

Pyšní se novým hřištěm, rekonstruovanou místní hospodou a obchodem, který provozují samotní vesničané.

„Udělali jsme to z našich vlastních peněz,“ řekl Gaspard, protože smysl pro komunitu je všudypřítomný, jak nazývá bar „naše místo.“

„Ale také žádáme, když je nabídka peněz EU,“ dodal.

Frišová v současnosti vede dva sociální projekty financované Evropskou unií.

„Najali pár lidí, což je skvělé,“ řekl Gaspard.

„Takže místní obyvatelé mohou konečně jít k volbám teď, když vidí výhody.“

frj-amj/spb/yad

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *