TBILISI, Gruzie (AP) – Gruzínský parlament se ve středu o krok přiblížil ke schválení zákona, který podle kritiků potlačí svobodu médií a ohrozí snahu země o členství v Evropské unii, protože policie proti desetitisícům lidí použila vodní děla, slzný plyn a pepřový sprej. demonstrantů, kteří… Zaplnili okolní ulice.
Večer předtím byly zatčeny desítky lidí a v hlavním městě Tbilisi denně pokračovaly masové pochody. Demonstranti tento zákon odsoudili jako „ruské právo“, protože sousední Rusko používá podobnou legislativu ke stigmatizaci nezávislých médií a organizací kritických vůči Kremlu.
Zákon vyžaduje, aby se média a nekomerční organizace registrovaly jako „sledující zájmy cizí mocnosti“, pokud dostávají více než 20 % finančních prostředků ze zahraničí. Vládnoucí strana Gruzínský sen Stáhl podobný návrh Minulý rok poté Velké davy protestovaly.
83 ze 150 zákonodárců v Gruzii schválilo návrh zákona ve druhém čtení, zatímco 23 hlasovalo proti. Před podpisem zákona je zapotřebí třetí a poslední hlasování v parlamentu. Gruzínský poslanec Irakli Kobachidze ve středu novinářům řekl, že očekává, že konečné hlasování se bude konat v polovině května.
Vztahy mezi Ruskem a Gruzií byly od rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let složité a turbulentní. Obě země svedly v roce 2008 krátkou válku, která skončila tím, že Gruzie ztratila kontrolu nad dvěma separatistickými regiony spřátelenými s Ruskem.
V důsledku toho Tbilisi přerušilo diplomatické vztahy s Moskvou a otázka statutu obou regionů zůstala hlavním dráždidlem, i když se vztahy poněkud zlepšily.
Gruzie se připojila k mezinárodním rezolucím odsuzujícím rozsáhlou ruskou invazi na Ukrajinu, ale stala se také hlavním cílem Rusů prchajících před vojenskou mobilizací a politickými represemi. Dokonce i vládnoucí strana v Gruzii byla svědkem vnitřního napětí ohledně svého souseda.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že po úterních protestech bylo zatčeno 63 lidí.
Gruzínská televize ukázala, jak Levan Khabishvili, šéf prozápadní strany Sjednocené národní hnutí, přichází ve středu ráno do parlamentu s obvazy na nose a čele. Členové Khabishviliho strany uvedli, že byl během protestů napaden policií.
Okolo Khabishviliho levého oka byly vidět fialové modřiny a řezné rány, když naléhal na své kolegy zákonodárce, aby návrh zákona zrušili.
„Pokud vás nezajímá, jak byl zbit vůdce hlavní opoziční strany, pak – kvůli těmto zraněným mladým lidem, kteří byli zasaženi do hlavy a pohmožděni – se vás chci znovu zeptat: i když Nemějte naději, zrušte tento zákon.“
Náměstek ministra vnitra Alexander Darakhvelidze na středeční tiskové konferenci prohlásil, že Khabishvili předchozí noci prorazil policejní kordon a byl zraněn během „odporu“. Darakhvelidze tvrdil, že demonstranti a opoziční vůdci „neustále páchají násilné činy“. Policie protest rozehnala poté, co se demonstranti pokusili zablokovat vchody do parlamentu.
Zatímco se ve středu opět shromáždili demonstranti, opoziční zákonodárce Pekka Liloashvili zveřejnil živé video z parlamentního patra, na kterém je vidět, jak zákonodárci křičí a fyzicky se navzájem konfrontují. Někdo hodil po soupeřích stoh papírů. Jiní své kolegy omezovali.
Opoziční poslankyně Helen Khushtariya obvinila vládnoucí stranu ze snahy „vtáhnout Gruzii do ruského vlivu“ a „uzavřít její evropskou budoucnost“.
V rozhovoru pro The Associated Press před parlamentem popsala reakci úřadů na pochody jako „velmi autoritativní“, ale řekla, že to demonstranty neodradí.
„Nechceme sovětský režim, jehož byli naši otcové svědky,“ řekl agentuře AP jeden z protestujících, Kato Salukvadze. „Myslím, že každý by měl vyjít do ulic a říci ne ruskému právu a ano Evropě.“
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která je svědkem rostoucích neshod s vládnoucí stranou, návrh zákona kritizovala a zavázala se, že jej bude vetovat, pokud jej parlament schválí. Vládnoucí strana ale může přehlasovat veto a požádat předsedu parlamentu, aby zákon podepsal.
Na středeční tiskové konferenci Kobachidze otevřeně hovořil o záměru Georgian Dream udělat právě to a hájil silnou reakci Tbilisi na protesty.
Řekl: „Dnes budou demonstrace, během třetího čtení, během přehlasování veta. (Až bude zákon schválen), bude pár dní nepohodlí. Z dlouhodobého hlediska však zajistíme zemi proti polarizaci a extremismu na mnoho let.“
Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell ve středu na X, dříve známém jako Twitter, řekl, že použití síly Tbilisi proti demonstrantům je „nepřijatelné“.
Řekl: „Gruzie je kandidátskou zemí na členství v Evropské unii a vyzývám její orgány, aby zaručily právo na pokojné shromažďování.“
Oddělení zahraniční politiky EU také začátkem tohoto měsíce kritizovalo rozhodnutí Georgian Dream znovu zavést zákon, který podle něj „vyvolává vážné obavy“ o svobodu médií v zemi – něco, co označil za „zásadní pro proces přistoupení k EU“.
„Transparentnost by neměla být používána jako nástroj k omezení schopnosti občanské společnosti jednat svobodně,“ uvedla Evropská služba pro vnější činnost v prohlášení zveřejněném na svých webových stránkách 4.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
