Inflace je v listopadu 2021 výrazně nad očekáváním ČNB a výrazně nad horním koncem tolerančního pásma

Národní centrální banka komentuje údaje o inflaci za listopad 2021

Podle dnes zveřejněných údajů cenová hladina v listopadu 2021 meziročně vzrostla o 6 %. Inflace se tak dále zrychlila a výrazně překročila horní hranici tolerančního pásma kolem cíle Národní centrální banky. Spotřebitelské ceny upravené tak, aby odpovídaly prvnímu kolu změn nepřímých daní, vzrostly v listopadu meziročně o plných 7 %.

Inflace spotřebitelských cen byla v listopadu zhruba o jeden procentní bod vyšší, než očekávala podzimní prognóza Národní centrální banky. Pozorovaná odchylka inflace od očekávání byla stejně jako v říjnu způsobena především zrychlením jádrové inflace. Při jádrové inflaci roste příspěvek imputovaného nájemného silněji. Předpokládané nájemné vyjadřuje náklady na vlastnické bydlení, které má v lokálním CPI poměrně vysokou váhu a odráží dlouhodobý rychlý růst cen nemovitostí a stavebnictví. V důsledku dočasného osvobození elektřiny a zemního plynu od daně z přidané hodnoty řízené ceny v listopadu celkově klesly, i když o něco níže, než se očekávalo. Tato odchylka odrážela neobvyklý, ale dočasný cenový efekt nucené migrace některých domácností k dodavatelům elektřiny a plynu v krajním případě, který byl pozorován již v říjnu a s jehož podzimními prognózami Centrální banky Číny (ČSÚ) ČSÚ nepočítalo. k zachycení inflace. Růst cen pohonných hmot byl o něco rychlejší, než se očekávalo. Inflace potravin byla naopak stejně jako v říjnu mírně nižší, než se očekávalo.

Zveřejněná data potvrzují existenci silných a celkových inflačních tlaků z domácích i zahraničních ekonomik, které ospravedlňují dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany Národní centrální banky. Ceny za služby a většinu zboží prudce rostou. Mezitím se naplňují rizika zmíněná v Podzimní zprávě o měnové politice, že bychom mohli být svědky rychlejšího růstu nákladů na vlastnické bydlení. Stejně jako v jiných zemích i v ČR odráží nárůst jádrové inflace nárůst spotřebitelské poptávky. Navíc se nacházíme v prostředí silného růstu nákladů, který – spolu s kompenzací ztráty příjmů zaznamenané během odstávek – žene maloobchodníky a poskytovatele služeb k cenám. Současný růst nákladů vychází z domácí ekonomiky, která se vyznačuje opětovným nárůstem napětí na trhu práce a silného spotřebitelského apetitu, a ze zahraničí. Ten implikuje především vysokou inflaci cen průmyslových výrobců po celém světě v důsledku přetrvávajícího nedostatku globálních výrobních a dodavatelských řetězců, doprovázený výrazným nárůstem cen energií, zboží a materiálů.

Pozorovaný vývoj je nadsazeným rizikem pro podzimní prognózu. Očekává, že inflace na konci letošního roku výrazně stoupne a během zimní sezóny se přiblíží k 7 %, přičemž k nárůstu budou přispívat všechny její složky. Rychlejší růst cen bude tažen dalším růstem jádrové inflace odrážejícím výrazné domácí cenové tlaky a silný růst cen výrobců doma i v zahraničí. To bude doprovázeno zvýšením cen potravin v důsledku růstu cen zemědělských komodit na světových trzích. Inflace cen pohonných hmot zůstane rovněž vysoká. Řízené ceny výrazně porostou na začátku příštího roku kvůli růstu cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti. Silné domácí inflační tlaky budou v příštích čtvrtletích odrážet rychlejší růst mezd. Celkové inflační tlaky se však během příštího roku začnou zmírňovat, zejména s odezněním růstu dovozních cen. To bude podpořeno diskrecí koruny. Inflace bude v průběhu příštího roku postupně klesat, podpořena předchozím velkým zvýšením sazeb, a v horizontu měnové politiky, tedy na přelomu roku 2022 a 2023, se dostane do blízkosti 2% cíle České národní banky.

Peter Krall, výkonný ředitel Cash Management