Khojaly – Spravedlnost musí být vykonána | Denní soud

Khojaly – Spravedlnost musí být vykonána |  Denní soud

Shahin Abdullayev, velvyslanec Ázerbájdžánu v Bahrajnu

Před jednatřiceti lety jsem stejně jako zbytek Ázerbájdžánu s hrůzou sledoval na našich televizních obrazovkách následky brutální vraždy: mrtvé děti, ženy a staří lidé, zohavená těla, zmrzlé mrtvoly rozházené po podlaze.

Tyto děsivé záběry byly pořízeny na místě masakru v Chodžaly – nejhoršího válečného zločinu války o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánem a Arménií a jednoho z nejhorších v moderní evropské historii.

Nemilosrdně bylo zabito 613 ázerbájdžánských civilistů, včetně více než 200 žen a dětí.

K masakru došlo 26. února 1992, kdy ázerbájdžánští civilisté, když se po napadení snažili evakuovat město Chodžaly, byli zabiti arménskými silami při útěku do bezpečí ázerbájdžánských linií.

Tento brutální útok nebyl jen bitevní nehodou.

Bylo to součástí záměrné arménské politiky teroru: zabíjení civilistů by terorizovalo ostatní a přimělo je uprchnout z regionu, což by arménské armádě umožnilo obsadit Náhorní Karabach a další oblasti Ázerbájdžánu.

Byly to etnické čistky, čisté a jednoduché. Tato vypočítavá politika teroru byla potvrzena těmi, kdo jsou za ni odpovědní.

Serzh Sargsyan, vysoký arménský vojenský vůdce, který byl kdysi 10 let prezidentem země, řekl v roce 2000 britskému novináři Tomovi de Waalovi, že „před Khojaly si Ázerbájdžánci mysleli, že si z nás dělají legraci, mysleli si, že Arméni jsou lidé, které nedokázali vychovat. jejich ruce proti.“ civilní obyvatelstvo.

Potřebovali jsme s tím vším skoncovat.

A to se stalo.“ Human Rights Watch, mezinárodní organizace pro lidská práva, svědčila o rozsahu Chodžaly a označila jej za „největší masakr konfliktu“ a vzala arménské síly k plné odpovědnosti.

Khojaly, který je mnohými považován za ztělesnění novodobé genocidy, zpochybňuje to, co jsme si mysleli, že se nikdy nestane. Tragédie ázerbájdžánského lidu na počátku 90. let bohužel neskončila Chodžaly.

READ  ČEZ je následující: ČEZ po úvodním vyhodnocení vytipoval vedle pilotního areálu Temelín dvě preferovaná místa pro výstavbu malých modulárních reaktorů v Dětmarovicích a Tušimicích.

Arménie šla ještě dále a napadla asi 20 procent suverénního území Ázerbájdžánu a vyhnala 800 000 Ázerbájdžánců z jejich domovů a zemí.

Od té doby Ázerbájdžán bojuje za to, aby byl masakr v Chodžaly uznán mezinárodním společenstvím.

Účinná mezinárodní kampaň „Spravedlnost pro Khojaly“, kterou jsem zahájil v roce 2008, vedená paní Leylou Aliyevovou, viceprezidentkou nadace Hejdara Alijeva, byla nástrojem pro povzbuzení úsilí o zvýšení mezinárodního povědomí o Khojaly.

Stále více zemí, včetně České republiky, Bosny a Hercegoviny, Pákistánu, Kolumbie, Peru, Mexika a dalších, oficiálně uznalo a oslavilo Khojaly.

Více než 20 amerických zemí navíc uznalo a oslavilo tragédii v Chodžaly a připomnělo si její oběti.

Po všech těch letech okupace zahájila Arménie v roce 2020 překvapivý útok na Ázerbájdžán, v důsledku 44denní války Ázerbájdžán osvobodil své země od nezákonné okupace odsouzené OSN a Spojenými státy a obnovil své suverénní hranice.

Krátce po válce ázerbájdžánské úřady vyjádřily ochotu a odhodlání podepsat mírovou smlouvu s Arménií, která by nakonec přinesla do regionu dlouho očekávaný mír.

Snahy Ázerbájdžánu dosáhnout dlouhého a udržitelného míru mezi oběma zeměmi však zůstaly mrtvé ve vodách kvůli arménské vládě.

Dnes jde Ázerbájdžán od úspěchu k úspěchu: ekonomika vzkvétá, občané jsou hrdí na rychlý rozvoj země a Ázerbájdžán se objevil na světové scéně jako vlivná a respektovaná regionální mocnost.

Je také důležitým strategickým partnerem pro Bahrajn. Ázerbájdžán proto pevně hledí do budoucnosti.

Ale ani vláda, ani občané Ázerbájdžánu nemohou zapomenout na tragédii masakru v Chodžaly ani na jiná zvěrstva spáchaná během agrese v Arménii.

Na svobodě zůstávají nejen pachatelé z Khojaly: mnozí z nich zastávají úřad a jsou v Arménii vyznamenáni jako „váleční hrdinové“. Zbývá zajistit spravedlnost pro oběti masakru.

Ázerbájdžán bude pokračovat ve svém dlouhém boji, aby si připomněl nevinné oběti Chodžaly a upozornil na tuto tragédii v očích světa.

READ  Snížení počtu kandidátů na českého prezidenta na devět po přezkoumání ministrem vnitra

(Názory a názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet oficiální politiku nebo postoj Daily Tribune)

Shahin Abdullayev, velvyslanec Ázerbájdžánu v Bahrajnu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *