Mezinárodní investiční pozice České republiky a zahraniční dluh – komentář

Revidovaná data za předchozí dvě čtvrtletí roku 2020 a 2019 jsou zveřejněna ve spojení s investiční pozicí České republiky v zahraničí a čísly zahraničního dluhu k 31. prosinci 2020. Revidovaná data odrážejí hlavně výsledky ročního průzkumu čínská centrální banka pro přímé zahraniční investice pro rok 2019 a revidované údaje ČNB z údajů poskytnutých finančními a nefinančními subjekty. Toto je pravidelná kontrola údajů o platební bilanci.

xxxx

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 Česká republikaMezinárodní investiční pozice (Bilance finančních aktiv a závazků vůči nerezidentům) Ke konci roku došlo ke zvýšení schodku o 156,6 mld. Kč na 709,6 mld. Kč. Deficit se meziročně snížil o 437 miliard Kč a představoval 12,6% HDP v běžných cenách. Zahraniční dluh České republikyNa konci čtvrtého čtvrtletí dosáhla 4 301,1 miliardy Kč (76,1% HDP). Vykázala meziroční pokles o 83,2 miliardy Kč.

Obrázek 1 – Mezinárodní investiční pozice
(Miliardy korun, zůstatek na konci období)

Externí aktivaVe čtvrtém čtvrtletí poklesla o 68,2 miliardy Kč na 7 544,3 miliardy Kč. Aktiva meziročně vzrostla o 513,3 miliardy Kč.

Diagram 2 – Struktura aktiv investiční pozice
(Miliardy korun, zůstatek na konci období)

Vnější aktiva bankovního sektoru (včetně Kanadské národní banky, s výjimkou portfoliových investic a derivátů) představovala 55% celkových aktiv investičního centra, z toho rezervní aktiva národní centrální banky a ostatní aktiva 47,2% .

Zahraniční aktiva podnikového sektoru ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla v důsledku růstu objemu zisků reinvestovaných domácími společnostmi do dceřiných společností v zahraničí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru představovala 31,7% celkových investičních aktiv.

Držba rezidentů zahraničních cenných papírů se zvýšila na 10,9% celkových aktiv investičního centra v důsledku nákupu zahraničních akcií a dluhopisů místními investory.

Kladná reálná hodnota derivátu představuje 1,9% investičních aktiv.

Zahraniční aktiva vládního sektoru se ve čtvrtém čtvrtletí nezměnila a představovala 0,5% celkových aktiv.

READ  Čeští a němečtí učenci identifikovali dosud neznámé prehistorické migrace přes Čechy

Investiční poziceZahraniční závazky Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl na konci roku o 88,4 mld. Kč na 8 253,9 mld. Kč. Na roční bázi se závazky zvýšily o 76,3 miliardy Kč.

Obrázek 3 – Struktura pasiv investičního centra
(Miliardy korun, zůstatek na konci období)

Pasiva přímých investic se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila, což představuje 56,2% celkových zahraničních závazků. Majetkové podíly v domácích firmách se zvýšily v důsledku reinvestování zisků zahraničními vlastníky.

Nárůst pasiv portfoliových investic v zahraničí ve čtvrtém čtvrtletí byl způsoben nárůstem krátkodobých tuzemských bankovních dluhopisů v držení nerezidentů. Portfoliové investice představovaly 21,2% celkových závazků.

Záporná reálná hodnota derivátů představuje 1,9% celkových závazků.

Zahraniční dluh České republiky (Jejich celkové závazky s pevnou splatností) se ve čtvrtém čtvrtletí snížily o 64,8 mld. Kč, na konci roku celkem 4 301,1 mld. Kč. Dluh se meziročně snížil o 83,2 miliardy Kč. Z hlediska časové struktury zahraničního dluhu činil podíl závazků s původní splatností nad rok 43,6% z celkových dluhových závazků.

Obrázek 4 – Externí dluh dlužníka
(Miliardy korun, zůstatek na konci období)

Pokud jde o odvětvové rozdělení zahraničního dluhu, rozhodujícím faktorem ve čtvrtém čtvrtletí byl pokles veřejného dluhu. Vládní sektor zaznamenal pokles zahraničního dluhu spojený s poklesem státních dluhopisů v držení nerezidentů a splácením úvěrů. Vládní sektor se na celkovém zahraničním dluhu podílel 17%.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (s výjimkou bankovního sektoru) poklesl v důsledku splácení podnikových půjček nesouvisejících s přímými investicemi. Zahraniční závazky ostatních sektorů se na celkovém dluhu podílely 42,5%.

Zahraniční dluh bankovního sektoru ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl v důsledku nákupu krátkodobých dluhopisů zahraničními investory. Na konci roku činil 40,5% celkového dluhu.

Při přechodu na rozdělení zahraničního dluhu podle nástrojů jsou nejpoužívanějšími formami financování dluhu vklady a dluhopisy (dohromady tvoří 48,4% zahraničního dluhu).

READ  Profesor TROY ve spolupráci s českým saxofonistou

Graf 5 – Zahraniční dluh na nástroj
(Miliardy korun, zůstatek na konci období)

Zahraniční dluh soukromého sektoru představoval 74% celkového zahraničního dluhu. Zbytek tvořily závazky veřejného sektoru (26%). Zahrnují závazky vlády, závazky soukromých subjektů, které jsou garantovány vládou, a závazky subjektů s většinovým vlastnictvím státu.

Obrázek 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(Miliardy korun, zůstatek na konci období)

K 31. prosinci 2020 jsou celkové splátky dluhové služby z jistiny a úroků z dlouhodobých zahraničních závazků plánované na letošní rok 472,6 mld. Kč (z toho 441,8 mld. Kč z úroků a 30,8 mld. Kč).

Graf 7 – Splácení dluhu u střednědobých a dlouhodobých zahraničních dluhových závazků
(Miliardy Kč)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *