Nejlepší v jižní Evropě v boji proti změně klimatu

A Zpráva Zveřejněná Evropskou radou pro zahraniční vztahy ukazuje, že Rumunsko a Řecko patří mezi nejaktivnější členské státy Evropské unie v regionu, pokud jde o otázky změny klimatu, Christian Grassem píšeA Bukurešťský korespondent.

Zvýšené úsilí je věnováno většímu využívání obnovitelné energie ŘeckoStejně jako plány na uzavření uhelných elektráren a pokračování přechodu na zelenou energii.

Hospodářský pokles způsobený pandemií COVID 19 mohl hrát roli při určování programu úsilí Řecka o vývoj alternativních energetických prostředků. Řecko se snaží přilákat tolik potřebné zahraniční investory a přechod k zelené energii může být jediným způsobem, jak toho dosáhnout. Řecko si rovněž klade za cíl stát se lídrem v oblasti klimatických opatření a nyní je zapojeno do vývojového projektu s německou automobilkou Volkswagen, vysvětluje zpráva ECFR.

Dalším průkopníkem v hledání zelených technologií je Rumunsko, které vidí, že hodně diskutovaná evropská zelená dohoda je příležitostí k rozvoji její ekonomiky a spoléhání se více na zelenou energii, protože investoři si více uvědomují problematiku klimatických výzev.

I v Rumunsku se o postupném vyřazování uhlí vedly dlouhé diskuse. Minulý měsíc vypukla celostátní kontroverze, když se více než 100 horníků v rumunském Geo Valley zabarikádovalo v podzemí na protest proti nevyplaceným mzdám.

Případ rumunských těžařů zdůrazňuje skutečný národní a evropský případ. Mnoho zemí čelí problémům s přechodem na zelenou energii, přičemž politici na obou stranách koridoru couvají a jsou proti.

Poté zasáhl místopředseda Komise Frans Timmermans a řekl, že v Evropě není uhlí pro budoucnost a Rumunsko musí uhlí zanechat. Timmermans stojí v čele realizace a provádění Zelené dohody a směrnic, které zajistí klimatickou neutralitu do roku 2050 v Evropské unii.

Na jedné straně se Bulharsko podle zprávy zavázalo udržovat svůj uhelný sektor dalších 20–30 let. Země jižní Evropy se snaží dohnat zbytek Evropské unie při přechodu k ekologičtějším alternativním zdrojům energie. Zpráva však naznačuje významný posun v jejím postoji k zeleným technologiím v posledních letech.

Prominentní příklad členského státu Evropské unie, který přijímá konzervativní přístup ke klimatické strategii, lze nalézt ve Slovinsku.

Zpráva konstatuje, že Slovinsko výrazně snížilo své ambice v oblasti klimatu, jakmile se nová vláda ujme úřadu v lednu 2020. Nová vláda nepovažuje evropskou zelenou dohodu za ekonomickou příležitost pro zemi.

Na rozdíl od Slovinska bylo Chorvatsko otevřenější evropské zelené dohodě. Vláda, občané a sdělovací prostředky obecně v Chorvatsku příznivě uvítaly úsilí EU v oblasti klimatu, ale dopad pandemie COVID-19 tento problém marginalizoval. Podle zprávy došlo při přijímání a provádění klíčových politik v oblasti klimatu k častým zpožděním.