Nový průzkum ukazuje názor hlavních zainteresovaných stran Visegrádské skupiny

Průzkum „Visegrad’s Foreign Policy Attitudes“ je sestavován každé dva roky od roku 2015. Jeho účelem je pokusit se zjistit, zda je možné identifikovat společnou zahraniční politiku Visegrádské skupiny (V4), nebo alespoň tam, kde jsou zájmy těchto se prolínají čtyři země.

Letošní průzkum byl založen na odpovědích od téměř 500 lidí pracujících v oblasti obchodu, politiky, žurnalistiky, státní správy, politické analýzy a dalších příbuzných oborů, kteří pracují v jedné ze čtyř členských zemí Visegrádu. To zcela vyrovnává velmi specifický segment společnosti v rámci těchto národů. Dá se však také říci, že je v těchto otázkách také zvláště vlivný. Většinu odpovědí tvořili Češi a Slováci a nejvíce respondentů pocházelo ze státní správy (39 procent) a ze sektoru výzkumník/analytik (29 procent).

Země Visegrádu klasifikují své partnery v Evropské unii

Jednou z autorek publikace byla Pavlina Yanipova, ředitelka výzkumu českého zahraničního think-tanku Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Uvedla, že jedním z vrcholů průzkumu byl způsob, jakým respondenti popisovali svůj postoj ke svému západnímu sousedovi v Evropské unii – Německu.

„Co není překvapivé, ale přesto zajímavé, je význam Německa jako jednoho z hlavních bilaterálních partnerů [(V4 average of 91 percent]. Účastníci V4 však zároveň zmínili Německo jako blízkého spojence [within the EU] A to v menší míře [39 percent].

Pavlína Yanbová |  Foto: Asociace pro mezinárodní otázky

Vidíme tedy, že Německo je v podstatě považováno za nejdůležitějšího partnera, pokud jde o ekonomiku. Ale zároveň, zvláště pokud jde o Polsko, vnímání Německa jako politického spojence je mnohem menší.

Když byli požádáni, aby ohodnotili své vztahy s Německem na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší), polští respondenti dali nejnižší skóre 3,3, zatímco čeští a slovenští respondenti ohodnotili své vztahy s Německem nejvýše – 1,6 a 1,5. V průměru ohodnotili účastníci V4 své vztahy s Německem známkou 2,2. Ve srovnání s předchozím průzkumem respondenti ze všech zemí hodnotili své vztahy s Německem v roce 2019 níže než v předchozím průzkumu, ale výše než před čtyřmi lety.

Na otázku, zda by Visegrádská skupina měla úžeji spolupracovat s Německem, alespoň částečně souhlasilo 82 procent všech dotázaných. Pavlina Yanipova však říká, že mezi německou a 4K spoluprací mohou v blízké budoucnosti v některých otázkách existovat potenciální překážky.

“Pokud jde o otázky, jako je změna klimatu a právní stát, postoje současné a odcházející německé vlády, polské a maďarské vlády i současné odcházející české vlády jsou od sebe značně vzdálené.”

Druhého velkého hráče v Evropské unii, Francii, uvedlo 37 procent respondentů jako jednoho z nejdůležitějších partnerů své země v rámci unie. Vnímání důležitosti Francie bylo nejsilnější u polských respondentů s 61 procenty, následovalo 41 procent Slováků, 27 procent Čechů a pouze 16 procent Maďarů. Pouze 4 procenta respondentů z V4 však uvedla, že Francii považují za blízkého spojence své země.

READ  Bývalý útočník Hearts Michal Pospisil říká, že Česká republika ví, že na Euro 2020 je proti Skotsku boom nebo krach

Na letošních výsledcích průzkumu bylo také zajímavé, že Rakousko, které mezi zeměmi V4 reprezentujícími bývalou habsburskou říši (Česká republika, Slovensko a Maďarsko) tradičně boduje vysoko jako spojenec a partner, dosáhlo u maďarských respondentů velmi nízko. Pouze 8 procent Maďarů považovalo Rakousko za blízkého spojence ve srovnání s 34 procenty v roce 2019.

Foto: Alex Andor, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

V průměru ohodnotili účastníci V4 vztahy svých zemí s Chorvatskem a Slovinskem jako nejlepší v Evropské unii s celkovým skóre 1,9. Nejhůře se přitom umístilo Nizozemsko (3,0) a Švédsko (2,8). V průzkumu založeném převážně na odpovědích státních úředníků může být zajímavé i to, že Francie a Švédsko se mezi českými respondenty umístily nízko, protože tyto tři země budou spolupracovat jako trio v čele Evropské unie v letech 2022-23.

Zatímco Německo a v menší míře Francie měly pro země V4 spíše vysoké skóre, pokud jde o důležité partnery, ale nízké, pokud jde o spojence, pokud šlo o vzájemné hodnocení respondentů V4, trend byl opačný.

Čeští a slovenští účastníci se navzájem označili za nejbližšího spojence své země. Stejné to bylo, pokud jde o vztah mezi polskými respondenty a respondenty z Maďarska. Každý z těchto výsledků sleduje konzistentní trend, který byl patrný v předchozích průzkumech.

Pokud jde o vnímání zemí V4 jako důležitých partnerů pro budování aliancí, když prosazují zájmy své země v oblasti evropské politiky, Maďarsko se ukázalo pouze s relativně vysokým průměrem kladných odpovědí (63 %). Účastníci ze všech členských zemí V4 tuto možnost hodnotili méně než v roce 2017. Z Čechů na otázku odpovědělo kladně 35 procent.

Pokud jde o otázku, které další skupiny zemí byly zastoupeny v rámci Evropské unie, měli účastníci nejvyšší potenciál pro spolupráci s V4, přičemž nejvíce dosáhly pobaltské státy (88 procent) a členské státy EU na Balkáně (85). procento). Severské státy a státy Beneluxu rovněž dosáhly poměrně vysokého skóre se 76 procenty a 68 procenty.

Výsledky shrnula Pavlína Janipová.

“Výsledky potvrzují, že zahraniční aktéři na rozdíl od vládních představitelů vnímají visegrádskou spolupráci pragmatičtěji. Vidíme, že i když je spolupráce ve V4 důležitá, není to jediná exkluzivní zahraničněpolitická platforma, kterou preferují. důležité ve všech případech s výjimkou maďarských respondentů, kteří byli ze spolupráce V4 nejvíce nadšeni.

Budoucí oblasti potenciální visegrádské spolupráce

Průzkum se kromě vzájemných vztahů zaměřil také na to, co respondenti považují za nejdůležitější problémy, kterým bude EU čelit v příštích pěti letech. Environmentální a klimatická témata, energetickou politiku a digitální agendu zvolily více než čtyři pětiny účastníků V4. Tato témata byla také identifikována jako oblasti, ve kterých by země Visegrádu měly v budoucnu těsněji spolupracovat.

Oblasti, ve kterých respondenti věřili, že spolupráce zemí V4 je nejúspěšnější, byly infrastruktura, koordinace v rámci Evropské unie a kultura a vzdělávání.

Většina respondentů také uvedla, že očekává, že Společná zahraniční, obranná a bezpečnostní politika EU v příštích pěti letech poroste na významu.

Průzkum totiž ukázal, že většina respondentů byla pro něco, co je obvykle předmětem velkých sporů, což je zavedení hlasování kvalifikovanou většinou do zahraničněpolitických rozhodnutí EU, říká Pavlína Janipová.

“Nemůžeme jako takové říci, že by země V4 měly zájem na hlasování kvalifikovanou většinou, protože když se podíváte na vládní představitele a politiky, ti jsou jednomyslně proti. Například současní premiéři těchto zemí jsou proti. Vzhledem k tomu, Převládající názor u širší skupiny respondentů, složených nejen z politiků, ale i zahraničněpolitických analytiků a vědců, snad vidíme potenciál posunout debatu.

“Argumentem pro zavedení hlasování kvalifikovanou většinou ve vybraných oblastech zahraniční politiky je to, že to zefektivní věci. EU bude mít větší potenciál stát se globálním hráčem.”

ve prospěch rozšíření Evropské unie

Pokud jde o zahraniční politiku EU, bylo také zřejmé, že respondenti z V4 v současné době přijímají kandidátské země ze západního Balkánu do EU během příštích 10 let. Tato agenda je zvláště důležitá pro Maďarsko, říká Pavlina Yanipova.

“Pro Polsko je to také důležité, ale mezi účastníky vidíme, že Polsko jednoznačně preferuje východní expanzi. Pokud jde o západní Balkán, jsou země v západní části Evropské unie, které jsou proti jakýmkoli dalším krokům I když se jedná o důležité téma, v posledních letech nedošlo k velkému vývoji.

Zeptali jsme se, zda jsou země aktuálně propojené [in the Eastern Partnership of the EU]To znamená, že Ukrajině, Moldavsku a Gruzii by měl být udělen status kandidátské země. Mezi respondenty panovala shoda, že by se tak mělo stát. Vidíme, že pokud jde o Východní partnerství, existuje dohoda o dalším rozvoji tohoto vztahu mezi Polskem, Českou republikou a Slovenskem. Na druhou stranu má Maďarsko špatné bilaterální vztahy s Ukrajinou.“

Postoj Visegrádu k významným hráčům mimo Evropskou unii

Průzkum také ukázal, že mezi účastníky V4 nadále převládá podpora sankční politiky EU vůči Rusku a odmítání anexe Krymu. Tato pozice byla zvláště silná u účastníků z Polska, České republiky a Slovenska. Přestože podporu této politiky měla také více než polovina respondentů, byla nižší než procento zaznamenané v předchozím průzkumu před dvěma lety. Mírná většina dotázaných Maďarů i Slováků také souhlasila s tvrzením, že by EU měla usilovat o kooperativnější přístup k Rusku.

Mezi účastníky V4 došlo k výraznému pozitivnímu posunu v otázce, jak očekávají budoucí rozvoj vztahů se Spojenými státy. Toto zvýšení očekávání je pravděpodobně výsledkem volby prezidenta Joea Bidena, říká Pavlina Yanipova.

Myslím, že hlavním důvodem je to, že Trump je mimo úřad. Nejde o politické sklony. Vidíme, že polská a maďarská vláda před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovaly Trumpa proti Bidenovi. Byli zklamaní, když Biden vyhrál. Myslím si však, že Trump byl vnímán jako velmi nečekaný. Prezident Biden sice naznačil, že se nebude soustředit na tuto část světa, ale vždy je dobré mít stabilního partnera a myslím, že to tak vnímají i respondenti průzkumu.

“Mezi respondenty však často vidíme názor, že Evropská unie by měla být méně závislá na amerických bezpečnostních a obranných schopnostech.”

Na dotaz ohledně Číny 84 procent respondentů V4 souhlasilo nebo spíše souhlasilo s tvrzením, že některé čínské aktivity představují bezpečnostní hrozbu. Na otázku, zda by EU měla ratifikovat investiční dohodu s Čínou, která byla dohodnuta v loňském roce, byly odpovědi pozoruhodně rozdělené. V průměru 43 procent respondentů uvedlo, že to alespoň do určité míry podporuje, zatímco 39 procent uvedlo, že jsou proti. Respondenti z Maďarska spíše uvedli, že by ratifikaci dohody uvítali, zatímco respondenti z České republiky byli nejvíce proti.

Ve skutečnosti čeští respondenti zněly o Číně v otázkách průzkumu nejvíce jestřábí. S tvrzením, že některá čínská aktivita představuje bezpečnostní hrozbu, souhlasilo 91 procent českých respondentů, zatímco průměr zemí V4 je 84 procent. Pouze 24 procent dotázaných Čechů se přitom domnívá, že by EU měla s Čínou usilovat o kooperativnější přístup. Na druhou stranu mírná většina polských respondentů byla pro užší spolupráci s asijskou velmocí.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *