Petr Pavel a Andrej Babiš čelí prezidentskému klání v České republice

PRAHA – Ve volbách, na kterých záleží více, co skončí, než co přinesou, dokončila Česká republika v sobotu první kolo voleb o novém prezidentovi, čímž zastínila opilého excentrika, který se často dostává do sporu. S českou vládou a evropskými spojenci oslovováním Ruska a Číny.

A poté, co byly sečteny téměř všechny hlasy, oficiální výsledky ukázaly, že žádný z osmi kandidátů usilujících o nástupce prezidenta Miloše Zemana, kterému byla odepřena kandidatura, nezískal jasnou většinu. Druhé kolo voleb se uskuteční za dva týdny mezi dvěma největšími vítězi, z nichž oba upřednostňují užší vztahy se Západem a NATO.

Bez ohledu na první dva kandidáty – bývalého generála NATO Petera Pavla, který získal jen něco málo přes 35 procent hlasů, a miliardáře bývalého premiéra Andreje Babiše, který získal asi 35 procent – ​​bude nakonec vítězstvím odchod Mr. Zeman, český prezident posledního desetiletí, musí vrátit zahraniční vztahy země k jednoznačně prozápadnímu kurzu.

Jen několik dní před pátečním zahájením prvního kola hlasování měl Zeman telefonát s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který vyzval Prahu k „aktivní podpoře“ vztahů Číny s východní a střední Evropou, což se pravděpodobně nestane. Jednou. Zeman oficiálně odstoupí v březnu.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský, který Čínu často kritizoval a jehož jmenování se Zeman v roce 2021 neúspěšně pokusil zablokovat, v rozhovoru tento týden v Praze řekl, že se těší na postzemanovskou éru. „Samozřejmě, že Zeman má jiný pohled na určité regiony a dříve tvrdě prosazoval uvolněnější postoje k Rusku a Číně,“ řekl s tím, že jeho odchod by měl přinést „velký nový impuls“ do české zahraniční politiky.

„Za 10 let bude na Pražském hradě sedět nová postava a já to beru jako velkou příležitost,“ řekl Lipavský. Pár set metrů od Pražského hradu leží jeho impozantní, sloupová ministerská rezidence, silnice posetá politickými i osobními minovými poli.

Prezidentský úřad má i přes své omezené ústavní pravomoci v České republice zvláštní morální váhu, řekl Otto Ibel, předseda katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně, zčásti kvůli jeho mezinárodnímu postavení a významu. Václav Havel, spisovatel, který se v roce 1989 stal prvním postkomunistickým prezidentem tehdejšího Československa.

„Je to slavnostní funkce, ale symbol něčeho důležitého pro Česko,“ řekl Ibel a dodal: „Zemanovská éra skončila a ať vyhraje kdokoli, situace se změní. Poškodilo to českou zahraniční politiku. Byla otevřenější vůči na východ a otevřenější Rusku a Číně.“

To, že Češi vidí předsednictví jako důležité, se odráží ve více než 68procentní volební účasti v prvním kole.

Česká vláda v čele s premiérem Petrem Fialou, bývalým středopravicovým akademikem, je věrným zastáncem Ukrajiny a poskytuje tanky T-72 a další vojenskou techniku ​​ze sovětské éry. Vláda ale musela neustále vzhlížet k Zemanovi, který podporoval ukrajinskou politiku své země, ale odváděl pozornost od jiných zahraničněpolitických cílů.

Pan Zeman, zděšený ruskou invazí na Ukrajinu, v posledních měsících držel na uzdě své dřívější nadšení z úzkých vztahů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a zároveň udržoval vřelé vztahy s Putinovými nejbližšími evropskými přáteli, maďarským premiérem Viktorem Orbánem a prezidentem. Aleksandar Vučič ze Srbska, oba jsou silnými autoritářskými vůdci.

Vyvinul také silný nátlak na Českou republiku poté, co pobaltské státy zaujaly tvrdý postoj vůči Číně, a to navzdory zadržení Číny v r. Jeho bývalý zvláštní ekonomický poradce, tajemný čínský energetický magnát Ye Jianming.

Na rozdíl od pana Zemana se oba prezidentští kandidáti, s nimiž se utkají ve druhém kole voleb na konci ledna, dívají na západ, nikoli na východ, přestože oba začali svou kariéru v komunisty ovládaném Československu a byli členy strany.

Den poté, co pan Zeman hovořil s panem Si Ťin-pchingem, odletěl pan Babiš, miliardářský magnát, který figuruje jako informátor v knihách slovenské tajné služby z komunistické éry, do Paříže, aby se setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Cesta do Paříže byla široce vnímána jako pokus o vybroušení své prozápadní reputace a odražení liberální kritiky, že bude pokračovat ve východním sklonu Zemana, bývalého politického spojence.

Na rozdíl od pana Orbána v Maďarsku, populisty, s nímž má dobré vztahy, pan Babiš neprojevil žádné sympatie k Rusku a během svého působení ve funkci premiéra v letech 2017 až 2021 dohlížel na výrazné zhoršení vztahů s Moskvou, obviňuje. Ruská vojenská rozvědka bombardovala českou zbrojovku v roce 2014. Zeman uvedl, že odpovědnost Ruska nebyla jasně identifikována, což zpochybňuje zjištění českých a západních zpravodajských služeb.

Soupeř pana Babiše, pan Pavel, známý jako „generál“, měl v minulosti také úzké vazby na komunistický režim, ale unikl přísné postkomunistické kontrole své loajality a stal se velitelem české armády. . Generální štáb před jeho převzetím Jako předseda Vojenského výboru NATO.

Pan Zeman, neukázněný politik ze staré školy s talentem pro styk s obyčejnými lidmi, si libuje v urážení efektivního liberálního cítění a konvenční moudrosti. Často byl vyloučen ze svého života, zvláště když byl v roce 2021 hospitalizován s něčím, co se zdálo být život ohrožující nemocí. Vždy se vrátil.

Ebel řekl, že zvolení nového prezidenta znamená, že „toto je konec Zeemanovy éry“.