Před 150 lety se dnes narodil český umělecký symbolistický sochař František Bilic

František Bílek chtěl být malířem, ale protože byl částečně barvoslepý, jeho profesoři na akademii mu doporučili, aby se raději věnoval sochařství. V českém prostředí byl Bilyk výjimečný svou hlubokou duchovností. Většina jeho děl zobrazuje náboženské motivy. Belecký kříž se nachází v severní boční lodi katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Umělec se však od katolické církve odpoutal poté, co v roce 1900 vytesal první drobný sádrový obraz Jana Hossy. Inspiroval se odkazem a motivy české reformace. Později s celou rodinou přestoupil k Církvi československé husitské.

V roce 1930 Bilyk přišel s vlastními nápady na církevní oděvy a předměty používané při mších. Církev československá husitská dodnes používá kalichy, kandelábry a hostesky navržené Belekem. Jeho dílo je k vidění především v Husově areálu v تشيeských Budějovicích a v pražském kostele knížete Václava ve Zdirazi.

Nejvíce se však Bílek zapsal do paměti svým architektonickým vrcholem, již zmíněnou Bílkovou vilou. Je to jeden z prvních rodinných domů s plochou střechou postavený u nás a odráží hlubokou spiritualitu Beleku.

Do středu pomyslného kruhu umístil sochař sochu Mojžíše, se kterou se ztotožnil. Myšlenky duchovní orby, setí, zrání a sklizně byly ústředními symboly Bilkovy spirituality.

Betonové sloupy v egyptském stylu jsou stejně důležité, na rozdíl od ocelové konstrukce budovy. V jižní části domu se nachází sochařův ateliér, v severní části je dvoupatrový byt využívaný umělcovou rodinou. Pokoje nejsou obdélníkové. Seříznutím jejich rohů vzniklo bludiště menších prostor a intimních zákoutí.

Interiér vily je zařízen originálními kusy dřevěného nábytku, který také navrhl a částečně vyrobil Bílek. Navrhoval také lustry a kliky.

Dnes je vila ve správě Galerie hlavního města Prahy, která vystavuje díla Beleka. Další Belekův dům s názvem „Chalupka“ je k vidění v jeho rodném městě Chunov. Byl postaven podle jeho návrhu z roku 1898.