zdroj obrázku, Getty Images
- autor, Anna Faji
- Role, BBC News, Washington
-
Rada bezpečnosti OSN hlasovala pro rezoluci USA podporující plán příměří ve válce v Gaze.
Návrh stanoví podmínky pro „úplné a úplné příměří“, propuštění rukojmích zadržovaných Hamasem, navrácení ostatků mrtvých rukojmích a výměnu palestinských zajatců.
Pro rezoluci navrženou Spojenými státy hlasovalo 14 z 15 členů Rady bezpečnosti. Rusko se zdrželo hlasování.
Rezoluce uvádí, že Izrael přijal návrh na příměří, a naléhá na Hamás, aby s ním také souhlasil.
To znamená, že Rada bezpečnosti se připojuje k řadě vlád, stejně jako G7 z nejbohatších zemí světa, v podpoře třídílného plánu, který prezident Joe Biden představil v televizním prohlášení 31. května. Biden to tehdy označil za izraelský návrh na příměří.
Návrh, který Izrael předložil Spojeným státům a dalším mediátorům Kataru a Egyptu – který je prý delší než shrnutí poskytnuté Bidenem – nebyl zveřejněn a není jasné, zda se liší od toho, co představil prezident. Návrh byl schválen izraelským tříčlenným válečným kabinetem a nebyl sdělen širší vládě. Někteří krajně pravicoví ministři už dali jasně najevo, že jsou proti. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přímo neřekl, zda podporuje plán, jak jej předložil prezident Biden.
Několik hodin před hlasováním v OSN Blinken řekl, že jeho poselství vedoucím představitelům v regionu bylo: „Pokud chcete příměří, vyviňte tlak na Hamás, aby řekl ano.
Skupina již dříve uvedla, že podporuje části plánu, a vydala v pondělí prohlášení, ve kterém „přivítala“ rozhodnutí Rady bezpečnosti.
Hamas zdůraznil svůj požadavek na trvalé příměří v Gaze, úplné stažení Izraele z pásma Gazy a výměnu zajatců. Skupina uvedla, že je připravena spolupracovat s mediátory a zahájit „nepřímá jednání“.
Její politické vedení v Dauhá zatím podle amerických a izraelských představitelů na návrh formálně nereagovalo.
Návrh končí velkolepým plánem na obnovu Gazy, která byla v konfliktu z velké části zničena.
První fáze se týká výměny rukojmích a vězňů a také krátkodobého příměří.
Druhá fáze zahrnuje „trvalé zastavení nepřátelství“ a také úplné stažení izraelských sil z Gazy, podle textu amerického návrhu rezoluce.
Třetí fáze se zaměřuje na dlouhodobé vyhlídky Pásma a zahájí víceletý plán obnovy Gazy.
Pondělní rozhodnutí přichází 10 dní poté, co prezident Biden oznámil, že Izraelci plán schválili. Netanjahu ale americký návrh zatím nepodpořil.
Zatímco Biden představil mírovou iniciativu jako izraelskou iniciativu, Spojené státy si také uvědomují, že rozdělená izraelská vládní koalice k plánu přistupuje s váháním. To se vztahuje i na přímou opozici některých krajně pravicových ministrů, kteří vyhrožují vyprovokováním kolapsu vlády, pokud bude dohoda pokračovat.
Nedělní rezignace bývalého generála Bennyho Gantze z válečného kabinetu tento pocit nestability prohloubila.
Účet prezidenta Bidena na X, dříve Twitter, zaznamenal schválení rezoluce. „Hamas říká, že chce příměří,“ uvedl příspěvek. „Tato dohoda je příležitostí dokázat, že to myslí vážně.“
„Dnes jsme hlasovali pro mír,“ řekla Linda Thomas-Greenfield, velvyslankyně USA při OSN.
Britská velvyslankyně Barbara Woodwardová popsala situaci v Gaze jako „katastrofickou“ a dodala, že „utrpení pokračuje velmi dlouho“.
„Vyzýváme obě strany, aby se chopily této příležitosti a postoupily k trvalému míru, který zaručí bezpečnost a stabilitu izraelskému a palestinskému lidu,“ řekl Woodward.
Rozhodnutí uvítal i britský ministr zahraničí David Cameron.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia při vysvětlení svého zdržení se hlasování vyjádřil obavy ohledně jasnosti dohody a toho, zda Izrael skutečně přijal plán ukončit svou vojenskou operaci v Gaze, jak stanoví rezoluce.
Zeptal se: „Vzhledem k četným prohlášením vydaným Izraelem ohledně prodloužení války, dokud nebude Hamás zcela poražen… s čím konkrétně Izrael souhlasil?“ zeptal se pan Nebenzia.
Navzdory hlasování ve prospěch rezoluce vyjádřila Čína také znepokojení nad textem. Velvyslance při OSN zajímalo, zda se tato doba nebude lišit od předchozích tří rezolucí Rady bezpečnosti o konfliktu, které nebyly implementovány, přestože byly právně závazné.
Přestože Spojené státy již dříve podobná opatření vetovaly, březnové usnesení nevetovaly. Netanjahu tehdy řekl, že Spojené státy „opustily“ svou předchozí pozici spojující příměří s propuštěním rukojmích.
Konflikt začal, když Hamas 7. října zaútočil na jižní Izrael, zabil asi 1200 lidí a vzal asi 251 rukojmích.
Ministerstvo zdravotnictví řízené Hamasem uvádí, že počet obětí v Gaze přesáhl 37 000 od doby, kdy Izrael reagoval na jeho útok.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
