Ruské úřady tvrdí, že ruská síť, která „vyplácí evropské politiky“, byla rozebrána

Ruskem podporovaná „propagandistická“ síť pro šíření protiukrajinských příběhů a placení nejmenovaných evropských politiků byla podle úřadů v několika zemích zrušena.

Vyšetřovatelé tvrdili, že používala populární web Hlas Evropy jako prostředek k platbám politiků.

Česká republika a Polsko uvedly, že cílem sítě je ovlivnit evropské volby.

Hlas Evropy na žádost BBC o komentář nereagoval.

Česká média s odvoláním na státní zpravodajskou agenturu BIS uvedla, že politici z Německa, Francie, Polska, Belgie, Nizozemska a Maďarska dostali peníze od Hlasu Evropy, aby mohli ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu.

Německý list Der Spiegel uvedl, že peníze byly doručeny buď v hotovosti na tajných schůzkách v Praze, nebo prostřednictvím kryptoměnových směnáren.

Česko tvrdí, že za sítí stojí proruský ukrajinský oligarcha Viktor Medvedčuk.

Medvedčuk byl zajat na Ukrajině krátce po ruské invazi, ale později byl převezen do Ruska s asi 50 válečnými zajatci a 215 Ukrajinci.

České úřady také jmenovaly Artyoma Marchevského, který tvrdil, že řídil každodenní provoz stránky. České úřady na oba muže uvalily sankce.

Polská zpravodajská služba uvedla, že provedla prohlídky v regionech Varšava a Tychy a zabavila 48 500 eur (41 500 liber) a 36 000 dolarů (28 500 liber).

Banka pro mezinárodní platby v prohlášení uvedla: „Peníze z Moskvy byly použity na výplaty platů některých politických aktérů, kteří šíří ruskou propagandu.

Dodala, že jde o „miliony“ českých korun (desítky tisíc liber šterlinků).

BIS uvedla, že údajná propagandistická síť „je zaměřena na činnost proti územní celistvosti, suverenitě a nezávislosti Ukrajiny“.

Banka pro mezinárodní platby nezmínila jména politiků, kterých se to údajně týkalo. Belgický premiér Alexander De Croo však tvrdil, že mezi nimi byli i poslanci Evropského parlamentu.

„Například se ukázalo, že Rusko kontaktovalo členy Evropského parlamentu, ale také jim zaplatilo [them]“Propagovat zde ruskou propagandu,“ řekl De Croo belgickým zákonodárcům.

Web Hlas Evropy byl ve čtvrtek offline. Archivovaná verze její domovské stránky obsahovala několik článků zdůrazňujících vnitřní rozdělení v rámci evropských zemí a vyjadřujících pochybnosti o podpoře Ukrajiny.

Mezi ně patřily: „Protest v Praze: Hlas lidu proti korupci a vojenská podpora Ukrajině a vládě“ a „Ukrajinská armáda čelí rostoucímu nedostatku vojáků kvůli přetrvávajícím výzvám“.

Hlas Evropy měl na Twitteru/X více než 180 000 sledujících. Noviny na žádost o komentář okamžitě nereagovaly.