U jednoho z osmi lidí, kteří se zotavili z COVID-19, byla podle nové studie diagnostikována jejich první duševní nebo neurologická choroba do šesti měsíců od pozitivního testování této poruchy.
Vědci, kteří zkoumali 236 379 přeživších koronavirů, zjistili, že jejich počet se zvýšil na jedno ze tří, když byli zahrnuti lidé s předchozí anamnézou psychiatrických nebo neurologických onemocnění. Oznámil Guardian.
Studie dále zjistila, že u jednoho z devíti pacientů byla diagnostikována také onemocnění, jako je deprese nebo cévní mozková příhoda, i když nechodili do nemocnice kvůli zranění, uvedl hlavní autor Dr. Max Tackett z psychiatrického oddělení na univerzitě v Oxfordu.
Studie, která dosud nebyla recenzována, použila elektronické zdravotní záznamy k hodnocení pacientů hospitalizovaných v USA a mimo nemocnici s potvrzenou diagnózou COVID-19 a kteří se uzdravili.
Lidé byli srovnáváni s jednou skupinou s diagnostikovanou chřipkou a další skupinou s diagnostikovanou respirační infekcí mezi 20. lednem a 13. prosincem 2020, podle zpravodajství.
Jejich analýza zohledňovala faktory, jako je věk, rasa, pohlaví, socioekonomický stav a jakékoli základní fyzické a psychické podmínky.
Podle výsledků byla pravděpodobnost vývoje duševního nebo neurologického onemocnění u přeživších COVID-19 během šesti měsíců 33,6%. A studie zjistila, že zhruba 13 procent přeživších skutečně dostalo diagnózu v tomto časovém rámci.
Vědci také zjistili, že většina diagnóz byla častější po epizodách koronaviru než po chřipce nebo jiných infekcích dýchacích cest – včetně cévní mozkové příhody, intrakraniálního krvácení, demence a psychotických poruch.
Celkově lze říci, že COVID-19 je spojen se zvýšeným rizikem těchto diagnóz, ale míra infekce byla vyšší u pacientů vyžadujících hospitalizaci a významně u pacientů, u kterých se rozvinulo onemocnění mozku, uvedl Guardian.
Na otázku, jak dlouho mohou tyto případy trvat po stanovení diagnózy, Takeh řekl přístavu: „Myslím, že na tuto otázku zatím nemáme odpověď.“
Dodal: „U diagnóz, jako je cévní mozková příhoda nebo intrakraniální krvácení, mají rizika tendenci velmi dramaticky klesat během šesti měsíců … Ale u některých neuropsychiatrických diagnóz nemáme odpověď na to, kdy přestanou.“
Ačkoli studie neprokazuje, že COVID-19 je přímou příčinou psychiatrických a neurologických stavů, výzkum naznačuje, že tato chyba může mít vliv na mozek a centrální nervový systém.
Dr. Tim Nicholson, psychiatr a klinický lektor v nemocnici Kings College Hospital, který se studie nezúčastnil, uvedl, že nálezy pomohou vědcům identifikovat neuropsychiatrické komplikace, které vyžadují pečlivější studium.
„Myslím, že to zejména vyvolává určité narušení v seznamu obav, zejména demenci a psychózy … a tlačí některé z nich na seznam potenciálního významu, včetně Guillain-Barrého syndromu,“ řekl Guardianu.
Další studie mezitím zjistila, že koronavirus může zůstat v mozku kriticky nemocných pacientů a vyvolat relapsy u těch, kteří si mysleli, že se uzdravili.
Vědci z Gruzínské státní univerzity zjistili, že infekce nosních cest myší virem vedla k rychlému a stupňujícímu se útoku na mozek, který vedl k těžkým onemocněním.
Docent Mukesh Kumar, hlavní výzkumný pracovník, uvedl, že tato zjištění mají důsledky pro pochopení široké škály příznaků a závažnosti onemocnění u lidí, u kterých se onemocnění rozvine.
„Naše myšlení, že jde o respirační onemocnění, nemusí být nutně správné.“ Řekl Kumar. „Jakmile zasáhne mozek, může ovlivnit cokoli, protože mozek ovládá vaše plíce, srdce a všechno. Mozek je velmi citlivý orgán. Je to centrální procesor pro všechno.“
Tato studie byla publikována v časopise Viry.
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
