Ukrajinská „princezna“ borovice pro dům v českém zámku

Ukrajinská „princezna“ borovice pro dům v českém zámku

Ukrajinská švadlena Olga Chandiba nikdy nežila na zámku, dokud před válkou neutekla do Česka. Teď byste dali cokoli za to, abyste opustili pohádková obydlí a šli domů.

Sedmatřicetiletý muž je mezi 22 ukrajinskými ženami a dětmi, které byly po útěku před ruskou invazí do vlasti ukryty na zámku ze 14. století na západě České republiky.

„Nikdy jsme nečekali, že budeme žít na zámku,“ řekl Chandiba agentuře AFP.

„Naše děti jsou jako princezny. My jsme jako princezny. Pro ně je to dobrodružství,“ řekla. „Je to svým způsobem dobrodružství i pro nás.“

Zámek Bečov nad Teplou je domovem sv. Maura Relquary, cenného artefaktu ze 13. století, o kterém se říká, že obsahuje mimo jiné ostatky svatého Jana Křtitele. Někteří jej považují za druhý nejcennější artefakt v zemi po českých korunovačních klenotech.

Bykov je nyní také domovem desítek ukrajinských dětí uprchlíků a 10 matek z různých prostředí, včetně květinářky, právničky a klavíristky.

„Jsme tak vděční za klid, vřelost a laskavost,“ řekla Chandiba, která uprchla před těžkým bombardováním ve svém rodném městě Ukhtyrka vlakem.

Z více než čtyř milionů ukrajinských uprchlíků, kteří uprchli před válkou, Česká republika přijala 300 000. Národní památkový ústav země přidělil 110 lůžek v 17 různých památkových objektech, aby v rámci pomoci poskytl bezplatné přístřeší.

– modrá a žlutá –

Ústav zatím eviduje 66 uprchlíků – třetina z nich žije v Bekově nad Teblo, mimo jiné na ubytovně obvykle využívané pro mimoměstské průvodce.

„Letos budeme najímat pouze místní průvodce, kteří mají kde bydlet,“ řekl agentuře AFP Thomas Wisowski, který má na starosti Bykovův byznys.

Žít na zámku je „zcela nečekané,“ řekla Nasťa Bedková, učitelka zpěvu v ukrajinském Dněpru.

READ  Díry České republiky jdou od otravného souseda do kola 16 šampionů

„Cítili jsme velké štěstí, když jsme dorazili v noci a viděli krásný hrad vztyčující naše vlajky z okna. Bylo to opravdu krásné,“ řekla agentuře AFP.

Wizowski řekl, že Bykov neměl problém získat ukrajinské vlajky, protože modrá a žlutá jsou barvy jejich předchozích majitelů, rodiny Kustenbergů.

„Nechali jsme to v zásobě a mohli jsme s tím letět ve chvíli, kdy bylo učiněno rozhodnutí ukázat naši solidaritu,“ řekl.

Město Bekov nad Teblo s méně než 1000 obyvateli přijalo za poslední měsíc více než 60 ukrajinských uprchlíků.

Děti jsou kromě zámku umístěny v hotelech, penzionech a privátech a děti nyní navštěvují místní školu. Město se také stará o víza a nezbytnosti, jako je prádlo a ručníky, stejně jako o práci, kterou je těžké najít.

Uprchlíci dostali zdarma prohlídku hradu se všemi jeho drahými kameny a město uspořádalo setkání, aby přivítalo nově příchozí.

– „Nemluvil jsem“ –

Děti si tuto možnost začaly užívat a zbavovaly se strachu.

„První dva dny nemluvili, byli po všem tom utrpení a cestování velmi stydliví a tiší,“ řekl Wizowski.

„Teď jsou to normální děti.“

Ale navzdory pohostinnosti se přízrak ruské invaze rýsuje ve velkém. Matky dětí často vypadají úzkostlivě, úsměvy jsou vzácné a rozhodnou se oddávat se zvláštním zaměstnáním, aby jejich mysl nebloudila.

„Ano, žijí na zámku,“ řekl Wizowski, „ale rozhodně za to žádná odměna není.“

Bedková řekla, že si raději vyměnila zkušenosti s Ukrajinou. „Abychom se vrátili k našim rodinám a našim mužům, kteří tam bojují za mír,“ vysvětlila.

Shendiba také řekla, že chce jít domů.

„Pokud ještě existuje,“ dodala.

frj / amj / jm

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *