Ve věku 102 let umírá sběratelka umění a mecenáška Meda Mládková

Meda Mládková se narodila jako Marie Sokolová v městečku Zakopané na severu Čech v roce 1919. Původně se vyučila tanečnicí, ale po druhé světové válce odešla do exilu nejprve do Ženevy, kde vystudovala ekonomii, a poté do Paříže, kde studovala dějiny umění na Sorbonně a L ‚école du Louvre.‘

V Paříži se seznámila se svým budoucím manželem Janem Mladičem, který byl po druhé světové válce zodpovědný za dočasnou správu Centrální banky Československa.

Meda Mládková s obrazem Františka Kupky |  Foto: Milena Štráfeldová, Radio Prague International

V Paříži se také setkala se slavným českým malířem Františkem Kupkou, jehož dílo velmi ovlivnilo její pohled na umění. Začal jsem Kupkova díla sbírat a postupně se mi podařilo nashromáždit největší soukromou sbírku jeho děl na světě.

Mladková, rozčarovaná poválečným vývojem v Československu, se v 60. letech přestěhovala s manželem do Spojených států, ale zůstala v kontaktu s rodnou zemí a československými přáteli.

Do komunistického Československa se poprvé vrátila v roce 1967 a tamní umělecká scéna na ni zapůsobila. Brzy navázala síť kontaktů s umělci a členy širší kulturní scény, kteří ji zásobovali svou tvorbou.

V roce 1999 vytvořila nadaci, která získala Sovovi Mlony, historickou budovu pár set metrů od Karlova mostu v Praze, a přeměnila ji na prosperující muzeum umění s názvem Museum Kampa.

Muzeum Kampa |  Foto: Radio Prague International

Jedním z největších úspěchů Medy Mládkové bylo bezpochyby to, že pomohla české veřejnosti znovu objevit Františka Kupku, ale novinář Ondřej Kundra, který napsal její rozsáhlou autobiografii, říká, že její podpora umělcům za železnou oponou byla stejně důležitá:

„Pro mě je důležitější, co udělala Meda Mládková pro všechny ty nonkonformní umělce, kteří trpěli za komunistického režimu. Bylo jich hodně, byli velmi talentovaní, ale nemohli pořádat oficiální výstavy.

„Paní Mládková kupovala jejich sochy a obrazy a také jim dodávala energii a podporovala je v jejich umělecké tvorbě. Takže bych řekl, že takto pomohla celé generaci umělců.“

Pan Kundra také upozorňuje, že v době, kdy se Meda Mládková narodila, bylo pro ženy velmi těžké prosadit se v kariéře a svým úspěchem byla jistě vzorem pro ostatní ženy.

„Pamatuji si Medu Mládkovou jako jednu z mála Češek, které udělaly kariéru ve Spojených státech, spolu s Madeleine Albrightovou, která skutečně bydlela pár bloků od domu Mládkových.

„Medu Mládkovou si budu pamatovat také jako ženu, která nikdy nepřestala pracovat, když se po sametové revoluci vrátila do Československa, byla už velmi stará.

„Mohla odejít do důchodu a užívat si volný čas, ale pokračovala ve své práci a nakonec se jí podařilo otevřít vlastní velké muzeum, kde žila až do konce svého života.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *