Vyhodnocení míry plnění maastrichtských kritérií pro konvergenci a míry ekonomické kompatibility ČR s eurozónou – 2022

Vyhodnocení míry plnění maastrichtských kritérií pro konvergenci a míry ekonomické kompatibility ČR s eurozónou – 2022

Společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky.
Byl schválen vládou ČR dne 21. prosince 2022.

Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem zákona o podmínkách vstupu České republiky do Evropské unie. Jednou z podmínek, kterou musí mít každý členský stát v procesu přistoupení k eurozóně, je dosažení vysokého stupně udržitelné konvergence, která se posuzuje podle plnění požadavků eurozóny. Maastrichtská konvergenční kritéria. Tento dokument posuzuje soulad České republiky s těmito standardy.

Stanovení konkrétního data vstupu do eurozóny je v pravomoci každého členského státu, nejlépe by však záleželo na stupni jeho připravenosti. Kromě nepochybných přínosů, jako je snížení transakčních nákladů a eliminace kurzových rizik, přináší přijetí eura opuštění samostatné měnové politiky a kurzu koruny jako nástrojů makroekonomické stability. Připravenost ekonomiky na vstup do eurozóny je proto nutné posuzovat z hlediska její ekonomické kompatibility a strukturální podobnosti s měnovou unií, jakož i z hlediska její schopnosti absorbovat asymetrické šoky pomocí jiných mechanismů, zejména prostřednictvím fiskálního a pracovního trhu. po ztrátě nezávislé měnové politiky.

Příští rok uplyne dvacáté výročí podpisu smlouvy o přistoupení. Od té doby zažila eurozóna a Evropská unie jako celek ekonomickou recesi v letech 2008 a 2009, po níž následovala dluhová krize eurozóny. V letech 2020 a 2021 byl svět paralyzován pandemií COVID-19 a letos jej zasáhla energetická krize způsobená ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině. Tyto a další události formovaly integraci eurozóny, jejímž cílem je posílení hospodářské a finanční koordinace a doplnění bankovní unie a unie kapitálových trhů. V důsledku toho stále nové instituce a pravidla mění podobu eurozóny a obsah závazku přijmout euro. I tyto skutečnosti je třeba vyhodnocovat a zohledňovat při rozhodování o načasování vstupu do měnové unie.

Kromě hodnocení Právní kompatibilita, Hodnocení připravenosti státu Přijmout euro a příslušná práva, povinnosti, výsady a závazky, včetně posuzování jejich dodržování Kritéria konvergence: Dosažení vysokého stupně cenové stability, udržitelnosti finanční pozice vlády s přihlédnutím k rozpětí přirozených fluktuací směnného kurzu a síle konvergence, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb.

READ  Volkswagen vyzývá Teslu velkým tlakem od elektromobilu | Novinky v automobilovém průmyslu

Analýza prezentovaná v tomto dokumentu ukazuje, že Česká republika pravděpodobně v letech 2022 a 2023 nesplní žádné z konvergenčních kritérií. Česká ekonomika patří mezi země Evropské unie s nejvyšší inflací. K tomu přispívají silné nabídkové a poptávkové tlaky a rostoucí inflační očekávání. Rozdíly v intenzitě růstu cenové hladiny a přístup České národní banky a Evropské centrální banky k měnové politice vedly také k rozdílům v úrokových sazbách. Veřejné finance trpí vysokým strukturálním deficitem po zavedení řady podpůrných opatření během pandemie Covid-19. K tomuto deficitu přispěla i další opatření zaměřená na snížení dopadů energetické krize na domácnosti a podniky. V neposlední řadě nebylo formálně splněno kritérium volatility měnového kurzu, neboť Česká republika se nepřipojila k mechanismu měnových kurzů.

Ohledně sladěnosti české ekonomiky s eurozónou a její schopnosti adaptovat se na případné asymetrické šoky Bez měnové politiky a její kurzové politiky lze charakteristiku české ekonomiky rozdělit do tří skupin.

První skupinu tvoří Ekonomické ukazatele naznačují relativně nízkou míru rizik spojených s přijetím eura v analyzované oblasti. Dlouhodobě zahrnuje úzké obchodní a majetkové vazby mezi českou ekonomikou a eurozónou a její vysokou míru otevřenosti. Tyto faktory představují předpoklady pro realizaci výhod přijetí eura a také přispívají ke zlepšení sladění hospodářských cyklů. Používání eura českými domácnostmi je dlouhodobě velmi nízké, české firmy však v uplynulém roce rapidně zvýšily své financování v eurech, a to i kvůli velkému rozdílu mezi úrokovými sazbami mezi korunou a eurem. Česká koruna a euro zůstávají vůči dolaru na stejné úrovni, zatímco stabilita kurzu koruny vůči euru byla ovlivněna intervencemi čínské centrální banky na devizovém trhu. Překážkou vstupu do eurozóny není ani přetrvávající relativně nízká inflace v ČR. Z hlediska adaptačních mechanismů české ekonomiky lze pozitivně hodnotit vysokou participaci české populace na trhu práce a dlouhodobě nízkou míru nezaměstnanosti. Místní bankovní sektor zůstává odolný. Její ziskovost se loni i letos zvýšila a její kapitálová a likviditní pozice zůstává silná.

READ  Voodoo Donut oznamuje datum otevření svého prvního místa v Chicagu

Podobnost v transmisi měnové politiky spočívá zejména v… Kategorie indikátorů s neutrálním sdělením. Přestože se Česká republika v některých finančních ukazatelích, jako je struktura finančních aktiv a pasiv a struktura úvěrů podnikům a domácnostem, liší od průměru měnové unie, nelze to považovat za zásadní překážku přijetí eura. Hloubka finančního zprostředkování a míra zadlužení soukromého sektoru v ČR jsou hluboko pod průměrem eurozóny a nepředstavují tedy systémové riziko. Jako neutrální bylo hodnoceno i sladění finančních cyklů v ČR a eurozóně, které se mírně zvýšilo, a konvergence úrokových sazeb, která se snížila vlivem zpřísňování domácí měnové politiky. Pozorovanou vyšší volatilitu české koruny vůči euru a pokles sladěnosti finančních trhů ČR a eurozóny v důsledku geopolitické nejistoty a horšího sentimentu, a tedy možná pouze dočasného, ​​nelze považovat za významné riziko. taky. Pokud jde o flexibilitu trhu práce, geografická mobilita pracovní síly postupně stoupá v důsledku zvyšujícího se podílu cizích občanů v populaci, zatímco podíl zaměstnanců na částečný úvazek stagnuje.

Třetí skupinu tvoří: Ukazatele, které indikují ekonomická rizika spojená s přijetím eura v analyzované oblasti. Patří mezi ně nedokončený proces ekonomické konvergence ČR k eurozóně, zejména s ohledem na sbližování cenové a mzdové úrovně. V případě přijetí eura může vzniknout také riziko z nižší strukturální podobnosti české ekonomiky a eurozóny představované nadprůměrným podílem průmyslu na domácím HDP. Složení daní a dávek na českém trhu práce stále obsahuje prvky, které snižují motivaci k hledání práce. Potřeba stabilizovat pandemií zasaženou ekonomiku pomocí nástrojů fiskální politiky a několika dalších expanzivních fiskálních kroků se projevila ve velkém vládním deficitu ČR a výrazném nárůstu vládního dluhu. Tím se prohloubil přetrvávající problém udržitelnosti českých veřejných financí, způsobený mimo jiné stárnutím populace a chybějícími reformami důchodového a zdravotnického systému.

Konstrukce a fungování HMU se v průběhu času vyvíjí, takže tyto procesy stále vyžadují monitorování a hodnocení. Přijetí jednotné měny přináší kromě výhod také ZávazkyTo je třeba vzít v úvahu při rozhodování o načasování vstupu do eurozóny. Celkové finanční náklady spojené s přijetím eura se mohou v budoucnu změnit. Aktuálně odhadované finanční závazky české ekonomiky, které nebyly při vstupu ČR do EU známy, zahrnují především úpis kapitálu do Evropského stabilizačního mechanismu a převod příspěvků bank registrovaných v ČR do jednotného fondu pro řešení krizí.

READ  Bogota a New York spolupracují na podpoře 24hodinové ekonomiky

Posouzení ekonomické připravenosti České republiky na přijetí eura se v důsledku krize Covid-19 a pokračující ruské invaze na Ukrajinu značně ztížilo.

Ve světle všech výše uvedených skutečností, Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučily vládě ČR v současné době nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny.. Toto doporučení znamená, že by vláda neměla usilovat ani o to, aby se Česká republika zapojila do mechanismu směnných kurzů.

Stahování

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *