Jak se Češi vypořádávají s Tchaj-wanem?

napsáno Philip Chibok.

Kredit obrázku: 2020-09-01 Miloš Vystrschil na Tchaj-wanu 06 Legislativním Yuanem. Wikimedia: Podpora CC BY-SA 4.0.

Přestože se česko-tchajwanské vztahy v posledních letech dostaly na přední stránky po celém světě, vztahy mezi oběma stranami nevznikly z ničeho nic. Nedávné zintenzivnění spolupráce je ve skutečnosti postaveno na velmi pevných základech, které obě strany společně utvářely již od počátku 90. let. Tchaj-wan se stal významným investorem v zemích střední Evropy již v roce 2000, zejména díky investici výrobce elektroniky Foxconn, který se stal Hlavní zdroj A daňoví poplatníci země.

Nelze však popřít, že vztahy v souvislosti s vývojem v posledních letech nabraly novou dynamiku, přičemž zájmy obou stran se setkaly. V Česku tento problém prohloubily snahy politického establishmentu kolem ČSSD (ČSSD, Česká strana sociálně demokratická), prezidenta Miloše Zemana a podnikatelských kruhů dvořit se Číně od roku 2013. Skončilo to žalostným neúspěchem. Zároveň to vyvolalo v české společnosti a opozici odpor, který částečně vedl k větší podpoře angažování Tchaj-wanu jako demokratického zrcadlového obrazu Číny a jako znaku návratu k zahraniční politice založené na hodnotách. který prý vedl zemi před rokem 2013. Zatímco jejich strany byly ještě v opozici, pražský primátor Zdenek Šríb byl Pirát (Birati) a předseda Senátu Miloš Vystrčil byl z aktuálně nejsilnější koaliční strany. ODS (občanská demokracie). (Občanská demokratická strana), která vedla jednání s Tchaj-wanem. Když jejich strany v roce 2021 vytvořily novou vládu, která do své platformy správy zařadila zlepšování vztahů s Tchaj-wanem, vztahy s Tchaj-wanem se dále rozšířily. Svědčí o tom příliv delegací na vysoké úrovni, z nichž nejvýznamnější byla Které vede předseda parlamentuMarkéta Pekařová Adamová, na ostrov v březnu 2023. V delegaci byl zejména šéf české kontrarozvědky, což ukazuje, jak se česká strana nevyhýbala citlivým oblastem spolupráce.

Tchaj-wan se mezitím snaží posílit své vazby s neoficiálními partnery, protože čelí rostoucímu tlaku Pekingu. Česko, Litva a do jisté míry i Slovensko se ukázaly jako potenciální partneři v Evropě a mohou Tchaj-wanu pomoci kompenzovat ztrátu diplomatického prostoru. Tchajwanští aktéři také nenápadně zdůrazňovali souvislost mezi ruskou agresí vůči Ukrajině a čínskou hrozbou zbraní v Tchajwanském průlivu a jinde v indicko-pacifické oblasti, čímž je prezentovali jako dvě strany stejné výzvy pro globální řád.

Česká republika se stala v Evropské unii na okraji své ochoty politicky angažovat Tchaj-wan, s výjimkou další malé středoevropské země, Litvy. Zatím se však zdá, že bilaterální vztahy nezaznamenaly velký dopad, pokud jde o ovlivňování politiky na úrovni EU. Selhala například ambice některých českých politiků vést zahájení jednání mezi EU a Tchaj-wanem o bilaterální investiční smlouvě. Hluché uši V Bruselu. Cíle tchajwanské debaty EU se však posouvají, přičemž blok je stále jasnější ve svém zájmu na udržení míru v Tchajwanském průlivu. Český vývoj a vývoj na úrovni EU týkající se Tchaj-wanu však většinou přímo nesouvisí, ale spíše běží paralelně.

Hodnoty a zájmy

Sdílené hodnoty mezi Čechy a Tchaj-wanem jsou vždy zmiňovány jako lepidlo, které obě země drží pohromadě. Ve skutečnosti historické trauma, které Češi utrpěli v důsledku ztráty své vzácné suverenity a života v Sovětském svazu, vyvolalo u Čechů pochopení pro Tchajwanskou výzvu Číně. Podobně často zmiňovaným pojítkem mezi oběma zeměmi je boj obou zemí o demokracii, kdy se Tchaj-wan i tehdejší Československo zbavily autoritářských vlád, a to i za velmi odlišných okolností. Žádný projev o bilaterálních vztazích nemůže projít bez zmínky o zesnulém prezidentovi Václavu Havlovi, ikonické postavě české politiky, který se jako prezident v 90. letech osobně zasazoval o Tchaj-wan. Například v roce 1995 Havel se setkal s hostujícím tchajwanským premiéremLian Chan, který je také otevřeně Podporoval Členství Tchaj-wanu v Organizaci spojených národů.

I když jsou hodnoty nepochybně důležité, existuje společné chápání potřeby obou stran dosáhnout hmatatelných výsledků. To je důležité pro Tchaj-wan, který musí zdůraznit, že větší politická podpora ostrovnímu státu se vyplácí. Velký význam má ale i pro českou stranu a představitele aktuálně vládnoucích stran, zejména v kontextu dosavadních zkušeností s ekonomickými očekáváními z Číny, která se z velké části nenaplnila. Neprokázání konkrétních výsledků snah o zlepšení vztahů s Tchaj-wanem může učinit z vlády snadný cíl pro opozici a může také přimět politiky, aby přehodnotili poměr nákladů a výnosů investovaného politického kapitálu.

Otevírací Přímý let Jednání mezi Prahou a Tchaj-pej v červenci 2023 jsou považována za příklad úspěchu, ale stalo se tak především díky politickému tlaku na pozitivní vývoj bilaterální spolupráce. Skutečným těžištěm spolupráce, alespoň na české straně, je však využití spojení s Tchaj-wanem k upgradu české ekonomiky. Konkrétně se jedná o snahu českých investorů využít vedoucí roli Tchaj-wanu v polovodičovém průmyslu.

Sen o bramborových lupíncích

Účast obou stran v polovodičovém sektoru se nazývá A „Mega projekty“ Dvoustranná spolupráce spočívá v mnohostranném přístupu. Rozhodující překážkou českých ambicí v této oblasti byl nedostatek kvalifikovaného personálu. V reakci na českou žádost tak Tchaj-wan učinil Otevřená stipendia Pro české studenty a odborníky (a také Poláky, Slováky a Litevce). I když zpočátku existovaly určité obavy z možného úniku mozků, zdá se, že byly překonány. Ve spolupráci Univerzity Karlovy a National Chengchi University bylo založeno Centrum pro odolnost dodavatelského řetězce, které se zaměřuje na geopolitická rizika, kterým čelí dodavatelské řetězce polovodičů. Dokázat V listopadu 2023. Navíc A Výzkumné a vývojové centrum Projekt výzkumu polovodičů by měl být založen na Masarykově univerzitě v Brně, druhém největším městě České republiky, někdy začátkem roku 2024.

Zatímco spolupráce v oblasti polovodičů pokračuje,… rozhodnutí TSMC Volba sousední německé spolkové země Drážďany za místo své první evropské slévárny způsobila v České republice určité vlnky. Opoziční představitelé, například bývalý premiér Babiš, použitý Zprávy útočí na vládu, kritizují ji za neschopnost zajistit Čechům investice, a to ani při politické podpoře Tchaj-wanu. Zdá se však, že hlavním ospravedlněním těchto útoků je získat body v domácí politice spíše než skutečný odpor k prohlubování spolupráce s Tchaj-wanem.

Se zástupci vlády Odpovězte na tuto kritiku Argumentem, že podobně velká investice nikdy nebyla v plánu a vláda o ni neusilovala. Argumentem je, že české firmy budou moci těžit z investic v Drážďanech prostřednictvím jejich integrace do dodavatelských řetězců. Češi totiž mají inovativní firmy působící např. Výroba elektronových mikroskopů Což počítá TSMC mezi její hlavní klienty. Do jaké míry pomůže spolupráce s Tchaj-wanem rozvoji českého high-tech průmyslu, se teprve uvidí.

těším se

Jednou z otázek kolem česko-tchajwanských vztahů v jejich současné podobě je otázka udržitelnosti. V poslední době se objevují náznaky, že se česká vláda snaží normalizovat své neklidné vztahy s Čínou, které do značné míry poškodilo jednání Prahy s Tchaj-pejí. To bylo naznačeno Navštivte listopad Poradce pro národní bezpečnost Thomas Bogar odcestoval do Pekingu, kde se setkal s nejvyšším čínským diplomatem Wang Yi. Návštěvu, která vyvolala mnoho kontroverzí, později následovaly spekulace o plánované návštěvě premiéra Petera Fialy v Číně v roce 2024, i když tato návštěva byla později. To bylo zamítnuto Ze strany vlády.

I když se zdá, že česká vláda pracuje na stabilizaci svých vztahů s Pekingem, nic nenasvědčuje tomu, že by to změnilo její postoj k Tchaj-wanu. Novinky o Probíhající rozhovory Tato zpráva může být povzbuzením pro tvůrce rozhodnutí v Praze mezi Litvou a Čínou, aby obnovili vztahy na úrovni velvyslanců, které byly sníženy poté, co Vilnius umožnil Tchaj-wanu zřídit svou reprezentativní kancelář v hlavním městě pod názvem „Tchaj-wan“ namísto Taipei. Vzhledem k tomu, že Čína netrvá na změně názvu úřadu a již částečně zrušila své represivní embargo vůči pobaltské zemi, zdá se, že jde o ústupek na čínské straně a důkaz, že vztahy s Tchaj-wanem a Čínou lze rozvíjet současně. Z širší perspektivy to ukazuje, že se Čína alespoň krátkodobě snaží zmírnit ostré hrany své politiky vůči Evropě.

Politické faktory však mohou ovlivnit budoucí vývoj vztahu. Potenciální vítězství KMT v prezidentských volbách na Tchaj-wanu v lednu 2024 by mohlo zahájit nový diplomatický vztah, který se rozhodne pro jiný druh angažmá s Čechy a dalšími partnery, který nebude vykládán přímo negativně proti Číně. Za dva roky, kdy čeští občané přijdou k volbám v parlamentních volbách, může v současnosti nepopulárním vládnoucím stranám hrozit porážka. Tento přesun moci může také vést k poklesu silného spojení země s Tchaj-wanem. Pokud však historie poslouží jako průvodce budoucností, bez ohledu na politické protivětry, česko-tchajwanské vztahy pravděpodobně zůstanou silné v různých oblastech, protože v posledních desetiletích zapustily pevné kořeny. Na širší úrovni EU si evropské země nemohou dovolit ignorovat Tchaj-wan, pokud se snaží hrát nějakou významnou roli v globální politice a nejen způsobovat vedlejší škody geopolitickému vývoji mimo jejich kontrolu.

Filip Chibok je China Research Fellow a projektový ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v Praze, Česká republika. Je také individuálním členem Expertní skupiny Evropského centra excelence pro boj proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE). Dříve působil ve slovenských výzkumných centrech STRATPOL a CEIAS.

Tento článek byl publikován jako součást zvláštního vydání o vztazích mezi Tchaj-wanem a EU.