Maďarština v České říši divů

Viktor Orban (vlevo) s Petrem Fialou

Maďary už nepřekvapuje, že po vystoupení Viktora Orbána na letním táboře Baile Tosnad letos následovala zuřivost, která vyvolala řadu manévrů, odvolání velvyslanců a rozhořčené tweety představitelů sousedních zemí.

Ať si každý sám posoudí, zda projev v Rumunsku skutečně obsahoval nějaký provokativní obsah, nebo jsme právě byli svědky obligátní evropské pobuřující automatiky, která je v dnešní době v případě Orbánových projevů téměř nevyhnutelná. V každém případě pro českou vládu mohla být sůl v ráně, kterou utrpěla při hlasování MSM v Bruselu.

Prohlášení Viktora Orbana, že se česká politika přesunula na stranu evropských federalistů, muselo českou vládu tvrdě zasáhnout.

Ne proto, že by Orbán řekl něco hrozného, ​​ale proto, že jedním slovem rozbil pečlivě a pracně budovanou fasádu, kterou se pražská vláda snažila zakrýt, že českou zahraniční politiku podřídila směru, který udávala vládnoucí elita. v Bruselu.
Peter Fiala ústy svého mluvčího Václava Smolky vyjádřil názor, že „premiér Orbán byl zvyklý na něco jiného… V tomto smyslu lze jeho frustraci chápat. Absurdní nálepkování však rozhodně nepomůže potřebné spolupráci středoevropských zemí.“ , což naopak vyžaduje vzájemný respekt.

Někdo s klasickým logickým vzděláním by mohl podotknout, že výše uvedený citát je nebezpečně plný rozporů, ale když se Smolkova věta zasadí do současného kulturního kontextu, je jasné, že jde jen o klasický příklad dnešní euroatlantické dialektiky. Bohužel pro Petera Fialu však v Maďarsku nadále lpíme na středoevropském smýšlení, a z toho vyloženo, obviňovat někoho, kdo vyjadřuje legitimní názor, ze „zklamání“ a „absurdní branding“ není výrazem vzájemného respektu. , ale z neúcty zrozené z podrážděnosti
Reakce ministra vnitra Víta Rákošana na Orbánova slova, že Česko nahradilo bývalého premiéra Andreje Babiše a údajně „oportunistické“ Maďarsko s konstruktivní evropskou politikou založenou na vzájemných hodnotách, je nejen extrémní neúctou k Maďarům, ale i učebnicovým příkladem. Typická evropská federální mentalita, kterou se zoufale snaží bránit.

A když navrhuje, aby Maďarsko přistoupilo k EU s postojem „poskytněte nám dotace a držte se rozumu“, zní to děsivě podobně jako eurofederalismus eurokomisařky Věry Jourové.

Do pocitu vzájemného respektu Středoevropanů zřejmě nesedí ani výrok ministra zahraničí Jana Lipavského, že „Maďary nikdo nenutí, aby vstoupili do EU, pokud se v ní cítí nepohodlně“. Snad bude mít pan Lipavský radost z EU, kde buď přijmeme dogma formulovaná v Berlíně a Bruselu, nebo za sebou zavřeme dveře. My Maďaři si však spolu s Poláky ještě pamatujeme předjorovskou konfederaci, kde se respektovala suverenita států a naslouchalo se názorům jejich volených zástupců.
Stejně tak není projevem respektu, když česká ambasáda v Maďarsku pod tlakem velvyslance USA podepíše společné prohlášení kritizující hostitelskou zemi a odsuzující údajnou politickou rétoriku stigmatizující práva LGBT. Kromě toho, že se česká ambasáda připojila k iniciativě kontroverzního diplomata, který do měsíce po svém příjezdu zredukoval americko-maďarské vztahy na úroveň studené války, závažným způsobem porušila pravidla diplomatických misí. Většina Maďarů však chápe, že LGBTQ ideologie ve skutečnosti nemá za cíl chránit práva konkrétní menšiny, ale právě naopak, ovládat většinu. Nic tak nepoškodilo soužití sexuálních menšin a většinové společnosti jako krajně levicové LGBTQ hnutí, ale na rozdíl od české ambasády průměrný, informovaný Maďar už mezi nimi dokáže rozlišit.

Útoky z Prahy však evokují rétoriku vlády, která do značné míry ztratila kontrolu nad svou zahraniční politikou a může se orientovat pouze podle iniciativ formulovaných zvenčí.

Nejenže se zdá, že sám premiér rezignoval na svůj vliv na českou diplomacii ve prospěch svých radikálně levicových koaličních partnerů, ale jeho výroky působí dojmem, že není dostatečně informován o dění na ministerstvu zahraničí. v Praze.

Evropská unie je skutečně z větší části svazkem států, které ztratily kontrolu nejen nad svou zahraniční politikou, ale i nad bezpečností svých hranic, a tím i nad budoucností. Aliance V4 byla donedávna výjimkou, vzácným ostrůvkem středoevropských hodnot a občanského myšlení. Drtivá většina Maďarů si proto nepřeje, aby se česko-maďarský spor trvale vyhrotil, a bude k Čechům i nadále vzhlížet a důvěřovat jim.

---

Tento (upravený) článek vyšel původně v češtině Ledov Noviny 9. srpna.

Vybraný obrázek: Facebook Viktor Orbán