„Němečtí Čechové“ tvořili po větší část tisíciletí velkou část populace na území dnešní České republiky. Před vypuknutím 2. světové války v roce 1945 tvořili více než čtvrtinu obyvatel Čech a Moravy.
Ve dvou patrech ústeckého muzea je vystaveno široké spektrum historických artefaktů dokumentujících, jak němečtí Čechové ovlivňovali kulturní, vědecký a hospodářský život českých zemí v průběhu staletí.
Jeden z exponátů tvoří doslova (nebo alespoň literární) živý plot z knih. Peter Cora, ředitel Collegium Bohemicum, neziskové skupiny stojící za výstavou, vysvětluje myšlenku.
„Je to vyjádření toho, jak si Češi a Němci dlouho rozuměli – znají jazyky.
Ale od nástupu moderního nacionalismu je pro většinu z nás nutné, aby slovník vzala do vlastních rukou, abychom rozuměli jiným národům.
„A knihy? Mohou podporovat porozumění a stavět bariéry mezi lidmi – pokud jsou nacionalisté.“
Koncem 12. a 13. století pozvala česká dynastie Přemyslovců Němce ze sousedních zemí Bavorska, Franků, Horního Saska a Rakouska, aby osídlili části českého vévodství (a později jejich království).
Přemyslovci oceňovali znalost Němců v hornictví a jiných řemeslech a vítali je, že se usadili ve zvláště zalesněných kopcích a řídce osídlených oblastech na Vysočině.
V průběhu staletí byly mezietnické vztahy prověřovány dějinami – husitskými válkami, českou bratrovražednou okupací Čech, třicetiletou válkou, Ibn Ali – ale vztahy, jak dokládá výstava „Němci“, byly poznamenány spíše „pokojným soužitím“ než napětím.
To bylo samozřejmě do té doby, než se Hitler dostal k moci, anektoval Sudety, okupoval Československo a hrůzy napáchané nacistickým Německem během šesti let války.
Snad nejcennější exponát najdete v místnosti věnované Karlu IV., prvnímu českému králi, který se stal císařem Svaté říše římské. Je to Madona ze 13. století, do jisté míry symbolizující rozbití staletí „mírového soužití“. Opět ředitel Collegium Bohemian Peter Kora:
„Je zapůjčena z Národní galerie. Byla vyrobena ve třináctém století někde v Porýní. Do Čech se dostala na dvůr Karla IV., ale o její další historii toho moc nevíme. Madona byla nalezena v r. května 1945 v bytě Jaroslava Nachtmanna, nejvýznamnějšího agenta Moje provokace na pražském gestapu. Jak se tam dostala, nevíme. Je velmi pravděpodobné, že ji původní majitel nevydal zcela dobrovolně.“
Výstava představuje i poválečné období, kdy byly miliony násilně vyhnaných „sudetských Němců“ vnímány jako kolaboranti či potenciální pátá kolona. Ministr kultury Lubomír Zaorálek byl jedním z prvních návštěvníků naší nově otevřené německé galerie.
Poprvé je zde pokus ukázat soužití sahající až do třináctého století. Myslím, že je potřeba si uvědomit, že jsme tu spolu žili stovky let a že nás to tolik ovlivnilo a vytvořilo kulturu této země – navzdory tragédiím 20. století.“
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
