Střední Evropa na klíčové křižovatce – Otevírání – Eurasia Review

Ne, střední Evropa není odsouzena k „neliberalismu“: Česká republika a Polsko zažívají důležité politické události, které budou součástí budoucnosti Evropy.

Západoevropské země mají sklon vnímat celou střední Evropu jako region odsouzený k „neliberalismu“, tedy odklonit se od hodnot, na nichž má být unie postavena. Toto je zkratka, protože členské státy unie, dokonce i ty v západní části, procházejí protichůdnými proudy a jsou na křižovatce.

Dvě z těchto zemí, Česká republika a Polsko, jsou v této situaci a výsledek tohoto vývoje ovlivní budoucnost Evropské unie. V České republice šokující volební porážka populistického premiéra Andreje Babiše 10. října následovala po hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana v kritickém stavu. Zeeman také není úplně liberál, což znamená, že nejistota je úplná.

V Polsku je situace zcela odlišná: rozhodnutí Ústavního soudu považovat vnitrostátní zákony za nadřazené evropským zákonům vedlo k velké krizi s Bruselem, který zpochybnil základní princip zaručující rovnost mezi členskými státy. Pokud bude toto rozhodnutí potvrzeno, mohlo by to vést k faktickému „polixitu“ nebo vystoupení Polska z Evropské unie, takže jde o vysoké sázky.

Tyto dvě země jsou spolu s Maďarskem a Slovenskem součástí takzvané „visegrádské“ skupiny, která brání evropské integraci. Tyto země však mají na politické scéně významné proevropské proudy.

V České republice si dvě koalice středopravých a proevropských liberálů nárokují vítězství a právo sestavit příští vládu země. Odcházející premiér se však měl dnes setkat s dnes již nemocným prezidentem a mnozí věří, že toto setkání nebude nic jiného než tah Babese, jak zůstat u moci.

V Polsku byly reakce na rozhodnutí soudu, které bylo silně ovlivněno vládnoucí populistickou stranou PiS (Právo a spravedlnost), tvrdé. V neděli 11. října se po celé zemi shromáždily tisíce demonstrantů s evropskou vlajkou vpředu, protože 26 bývalých soudců Ústavního soudu tvrdilo, že rozhodnutí soudu překročilo jejich práva. Jedním z hlavních sporných bodů mezi Varšavou a Bruselem je nezávislost soudnictví.