Turecko souhlasí s finskou žádostí o NATO a odstraňuje poslední překážku. Švédsko stále čeká.

Turecko souhlasí s finskou žádostí o NATO a odstraňuje poslední překážku.  Švédsko stále čeká.

(CNN) Türkiye nakonec souhlasil Finská aplikace ke vstupu do NATO, čímž ukončili měsíce trvající zpoždění a přitom stále bránili Švédsku ve vstupu do vojenské aliance.

Turecký parlament ve čtvrtek jednomyslně hlasoval pro členství Finska, čímž se odstranila poslední překážka v procesu přistoupení.

Hlasování naplňuje „slib“ tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že umožní Finsku připojit se k obranné alianci. Turecko bylo posledním členem NATO, který souhlasil s připojením Finska, ačkoli Maďarsko tak učinilo až v pondělí.

V prohlášení po hlasování finský prezident Sauli Niinistö uvedl, že jeho země je „nyní připravena vstoupit do NATO“.

Řekl také: „Všech 30 členů NATO nyní ratifikovalo členství Finska. Rád bych poděkoval každému z nich za jejich důvěru a podporu.“ Finsko bude silným, schopným a oddaným spojencem pro bezpečnost Aliance.

„Těšíme se, že přivítáme Švédsko, aby se k nám co nejdříve připojilo,“ dodal finský prezident.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg rozhodnutí ocenil. „Vítám hlasování Velkého národního shromáždění #Turecka o dokončení ratifikace přistoupení #Finska. Díky tomu bude celá rodina #NATO silnější a bezpečnější,“ uvedl Stoltenberg na tweetu.

Finsko a Švédsko se po desetiletí zavázaly nepřipojovat se k NATO jako způsob, jak se vyhnout provokaci Moskvy. To se však změnilo, když ruský prezident Vladimir Putin nařídil svým jednotkám vstup na Ukrajinu a donutil obě skandinávské země přehodnotit svůj neutrální status.

Naprostá většina členů NATO jejich žádosti uvítala a během týdnů je schválila. Ale dvě země – Turecko a Maďarsko – začínají proces narušovat.

NATO se řídí politikou otevřených dveří, což znamená, že každá země může být přizvána ke vstupu, pokud projeví zájem, pokud může a je ochotna dodržovat zásady zakládající smlouvy bloku. Podle přístupových pravidel však může kterýkoli členský stát vetovat vstup nové země.

READ  Krize únosů v Nigérii: Školák vypráví o svém odvážném útěku před bandity

Erdogan obvinil Finsko a Švédsko, že poskytují útočiště kurdským „teroristickým organizacím“, zatímco maďarský premiér Viktor Orbán tvrdil, že šíří „naprosté lži“ o výsledcích jeho země v oblasti právního státu.

Turecko a Maďarsko později zmírnily svůj postoj k přistoupení Finska, čímž se otevřely dveře jeho členství na začátku tohoto měsíce. Stále však byli proti přistoupení Švédska – alespoň prozatím.

Maďarský parlament v pondělí pro žádost Finska hlasoval poměrem 182:6. Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovacs ve středu uvedl, že existuje „velké množství stížností, které je třeba vyřešit“, než země ratifikuje nabídku Švédska vstoupit do NATO.

Kovacs na blogu uvedl, že vztahy mezi těmito dvěma zeměmi se „v průběhu let zhoršily“, což podle něj „ztížilo překlenutí propasti“.

„Vidíme, že je potřeba vyčistit vzduch se Švédskem, abychom se mohli posunout vpřed,“ dodal.

Zdá se, že Türkiye je také neochvějný ve svém odporu vůči členství Švédska. Erdogan již dříve řekl, že Turecko nebude souhlasit se členstvím Švédska v NATO, pokud mu země na žádost Turecka nevydá „teroristy“. Švédsko dalo jasně najevo, že se tak nestane, a proces je prozatím pozastaven.

Turecko je mocným členem NATO a má po Spojených státech druhou největší armádu v bloku. Jeho poloha na jihovýchodní straně aliance z něj činí strategicky důležitého člena. Slouží jako nárazník mezi Západem a skupinou blízkovýchodních zemí s historií politické nestability a kde mají západní země hlavní zájmy. A na vlivu jí dodává fakt, že do koalice vstoupila v roce 1952, pouhé tři roky po svém založení.

Země se však pod Erdoganovým vedením stala poněkud problematickým členem.

Erdogan nesouhlasil se spojenci v NATO v řadě otázek, včetně Sýrie a Libye, a byl proti jmenování Dána Anderse Fogha Rasmussena do čela NATO, do té doby se americký prezident Barack Obama zavázal, že jedním z Rasmussenových zástupců bude Turek.

READ  Izraelci po devíti měsících války požadují příměří a volby

Türkiye však také těžilo ze svého členství v koalici na bezpečnostní i politické úrovni.

Mostafa Salem ze CNN, Youssef Geiser, Joumana Karadsheh, Essel Sarios, Alex Hardy, Nadine Ibrahim a Abbas Al Lawati přispěli ke zprávám.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *